Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... MEXICO - 14.7.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem je dnes přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze, profesor Vladimír Beneš. Dobrý den.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste zvyklí ho slýchat v pořadu Jak to vidí ..., ale dnes je to výjimečné pozvání, protože vy jste se před nedávnem vrátil z měsíční cesty do Mexika. Budeme si tedy povídat o cestování. Ta cesta už byla 3. v pořadí a během 3 let. Vypadá to, že jste se do toho Mexika skoro zamiloval.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, skoro jo, protože já jsem, když jsem tam přišel poprvé, tak jsem byl takový trošku rozpačitý, protože jsem byl varován, že je to nebezpečná země a že tam není žádná infrastruktura, ale hlavně o tom, že je to nebezpečná země. A když jsem tam přijel poprvé, tak jsem zjistil, že je to nesmírně klidná, bezpečná, pohodlná, příjemná země s nádhernou přírodou. Takže opravdu se mi to tak zalíbilo, že jsem tam byl 3x za sebou a nutno přiznat, že ta země nejen, že je příjemná a klidná, ale je taky obrovská. To je 3 Texasy dohromady, alespoň tuším, že to takhle nějak srovnávají, takže to se nedá objet a ten sever, co je směrem jako k americkým hranicím, tak tam moc netuším, jak to vypadá, vyjma toho, že je to poušť.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vidíte ale, vy jste mi říkal, když jste odjížděl, že máte namířeno právě tam, na sever od Mexico City.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, ono v té upoutávce se řeklo hmyzosběrná výprava a my jsme opravdu vyrazili na sever, ale letos tam bylo nějaké podivuhodné počasí, to mi tam říkal jeden domorodec, že to nikdy nezažil za svůj 60letý život, že deště ne v květnu, ale přišly v březnu. Tudíž my, když jsme tam přijeli, tak bylo sucho a ta příroda vypadala jakoby v předjaří, že tam byly teprv pupence na stromech a tohle bylo na tom severu, tak jsme to otočili na jih a spíš jsme tedy mířili na místa, která já jsem znal z těch předchozích dvou cest. A ani to nebylo ze začátku moc valné a pak se to samozřejmě zlepšilo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co se týče tedy entomologické úspěšnosti?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ale jo, tak člověk musí být spokojen. Já spokojen jsem letos, přivezl jsem si z těch, z toho, co jsem chtěl, relativně dost. Takže po té stránce brouků to bylo nakonec úspěšný.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže vy už vyjíždíte s nějakým cílem, máte konkrétní, teď jsem chtěl říct konkrétní tip na mysli, zkrátka už jedete za nějakým broukem?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ne, já ne, za jednotlivým ne, já jedu za určitým rodem brouků, vždycky ti, co mě zajímají nebo ti, co mě zaujali nebo tam, kde je to v tom místě jich hodně. Takže letos jsem původně jel jakoby za nosorožíky a ..., no vidíte, my tomu říkáme hovnobrouci, to jsou koprofágní brouci, kteří se živí exkrementy a tam je nádherný jeden rod, takže na tyhlety. A to se svým způsobem změnilo, takže nakonec jsem jel na pestrokorovečníky, což jsou takoví drobní dravci, kteří žijí prakticky všude po světě a jsou to nádherní brouci. Takže to jsme tam nakonec sbírali asi nejvíc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kolik jste si přivezl exemplářů domů?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, asi celkem toho je, já nevím, někde kolem 2, 3 tisíc a těch pestrokorovečníků něco přes 200.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak je potom si třídíte a vůbec uchováváte?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, to je už to svízelnější, protože přeci jenom, jak se to vyvinulo, tak v těch letech pro mě už je rozhodující ten měsíc toho lovení, že jo, ten měsíc té dovolené a ten fakt to chytat a pak už to vypadá spíš tak, že to rozdělím na ty jednotlivé rody nebo na ty jednotlivé skupiny. /Nesrozumitelné/ nemám zájem, což je valná většina, tak to rozdám po kamarádech, kteří jsou zase odborníci na tuhletu skupinu a pak to dám zase jinýmu známýmu, který mi to vypreparuje, to, co si sám nechám a pak to strčím do těch krabic a ten rok to nevidím a kouknu se na to, než zase jedu znova, takže jinak takhle moc času nemám.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Abyste věděl, jak tu sbírku doplnit. Kdy a jak jste se k entomologii dostal?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Jé, jako dítě. Můj dědeček byl učitel v Plzni a rodiče nás tam několik bratranců k němu odkládalo na všechny volné víkendy a na prázdniny a děda nás vodil po lesích kolem Plzně. Takže já dodnes znám okolí Plzně jak svý boty. A během těhletěch výletů jsem kdysi sebral brouka a nějak mi to zůstalo, takže takhle přitom. Zcela spontánně se to vyvinulo, nikdy mi nikdo nic neřekl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak chytáte ty brouky třeba konkrétně v Mexiku? Předpokládám, že profesor Beneš neběhá se síťkou ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ale jo, přesně tak, to víte, že jo, to víte, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takhle to je?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Takhle to je. No, ono to je zase, to je, to bych tady vyprávěl metodiku toho, jak se sbírají brouci, tak to je několik možností. Jsou-li to dravci a nelítají, tak jsou to pasti - zakopete kelímek do země, dáte do toho návnadu, brouk přijde, spadne tam, ráno si ho vezmete.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co je návnadou?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Zase podle toho, co chytáte. Když dravci, tak je docela dobré maso, ale ideálně fungujou takové třeba ty esence typu cherry brandy, oni jsou většinou brouci alkoholici, takže na to jdou. A když chytáte nějaký, já nevím, hrobaříky, tak samozřejmě nějaká stará mrtvolka nebo něco, to se dá koupit na trhu maso a nechat ho shnít, jak co. Pak se to chytá na světlo, ideálně v tropech na nějaký zdroj světla. Takže já mám takovou speciální lampu, která má snad UV záření nebo něco podobného, takže skoro nesvítí, ale přesto ten brouk to vidí, takže na to plátno za lampou přiletěj ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A pak už jenom sbíráte.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Pak už se to sbírá. Na to jsou tam ideální benzinový pumpy, protože ty jsou perfektně osvětlený, takže stačí v noci jet od pumpy k pumpě a tam se vždycky dohodnout s tím personálem, ty to nesmírně baví a víceméně vám to sesbírají sami. A pak opravdu s tou síťkou, to je moc možností.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak jste úspěšný právě s tou síťkou?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ono s tou síťkou to nemácháte takovým tím stylem, tomu se říká sklepávání. Oni ti brouci sedí na větvičkách, vy tu síťku dáte nebo nějaký plátno pod tu větev a do tý větve bouchnete, oni tam napadaj, ale jelikož v tom horku hned zas odlítávaj, tak je třeba to ..., pak je to docela takový hbitý pohyb tam v tom.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A když mluvíme o Mexiku, za ty 3 cesty, měl jste nějaký opravdu vzácný úlovek?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ono svým způsobem, jak se o to moc nestarám, když jsem tady, protože na to nemám čas, tak ještě i to z tý první cesty není nijak moc zpracováno. Zatím se to potuluje někde po známých a po kamarádech, takže z toho Mexika nevím. Z tý Číny, tam jsem dokázal sám odhadnout, jestli už je to něco novýho třeba mezi těmi střevlíky nebo jestli by to mohl být nový druh a šlo to nějak tak rychlejš. Ale tady z toho Mexika nevím. Ale tam určitě je plno brouků, kteří svým způsobem jsou nepopsaní, neurčitelní zatím, protože to jsou ohromný rody, kde se nikdo o to nestará, nikoho to nezajímá. Takže tam je plno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha a cestovatelské vydání pořadu Jak to vidí ..., tedy prázdninové vyprávění profesora Vladimíra Beneše, který se před nedávnem vrátil z měsíční cesty po Mexiku. Byla to soukromá cesta. Tam jste rád zapomněl na neurochirurgii?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, tam zapomenete, to je na tom to hlavní, protože člověk ve chvíli, kdy sedne tím letadlem dejme tomu v tom Mexico City, tak zapomene na to, co se děje tady v Praze a ten měsíc si absolutně mozek vyčistí, nebo týden zapomíná, pak ten poslední týden už se zase trošku připravuje, takže ty 2 tejdny mezi tím, to je ta pravá dovolená. A nutno přiznat, že letos, jak jsme se tak honili vzhledem k počasí z místa na místo, tak nakonec jsem se musel ženy po telefonu zeptat, kolikátýho je a co je za den, abysme šli správně, ve správný den na letadlo domů, jo. Takže člověk fakticky dokáže zapomenout na to, co je za den, kolikátého je, a to je možná ta pravá dovolená.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste letěl už do známé země, protože jste uplynulé 2 roky navštívil to Mexiko 2x, takže jste věděl, co vás tam čeká. Nakonec ale, jak jste řekl, tak jsem improvizovali na cestě. Kolik kilometrů jste najezdili?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, my jsme najezdili 12 tisíc, protože jsme se dost jako honili, takže to bylo denně opravdu 400, 500 kilometrů, protože to je ohromná země, takže z místa na místo jsme jezdili a přeci jenom to člověk alespoň trošku samozřejmě centruje podle těch památek, protože ty za to stojí. A co já vím, třeba Palenque nebo Uxmal, to se dá vidět víckrát a ony jsou to nejen ty staré indiánské pyramidy, to je takový to, co ti lidi vidí a to, co normální veřejnost asi si myslí, že je ta rozhodující věc, kterou vidět v Mexiku. Ale ona je to ve skutečnosti relativně velmi stará země, to jsou, některá ta města jsou 16., 17. století, takže svým způsobem vypadají stařeji než třeba Paříž. Takže taková Morelia v Michoacánu kousek od Mexico City je nádherné staré, bezmála středověké město, včetně katedrál a takového toho starého koloniálního stylu. Takže několik těch měst je opravdu nádherných a stojí za to se tam podívat a příjemný lidi tam, hospůdky, kde co, takže to jako proložit tu přírodu ještě tímhletím, za to stojí. A samozřejmě ty staré indiánské věci taky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě v té Morelii jste začínali putování?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ne, ne, ne, my jsme jeli napřed na sever, tak tam nebylo nic a pak jsme otočili tady na tu Morelii a to je opravdu de facto středověké krásné město, takže ... Ale ve městě jsme dlouho nebyli, to je vždycky tak se podívat na tu hodinu, dvě, dejme tomu se tam najíst a jet dál mimo města, mimo osídlení. Protože tragédie dopravní je samozřejmě Mexico City, což je ohromné velkoměsto 80 kilometrů napříč, kde vám žádná navigace nepomůže, protože to, co je tam zadáno, je bez ohledu na jednosměrky, takže ten stroj se velmi rychle ztratí a tomu je lepší se vždycky vyhnout.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A navíc na těch obchvatech někdy máte další 2 pruhy ještě nad sebou, ne-li 4, protože tam ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ano, oni to staví teďka dvoupatrový.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No v každém případě, když jste se zmínil o hlavním městě, tak nikdo přesně neví, kolik má obyvatel. Říká se 20 miliónů, možná až 25. Je to opravdu obrovská metropole, ale jak na vás působí, když tam přistanete?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
To Mexico City?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Špatně, to já nemám rád takhle velký města a tohle opravdu je už příliš, protože ono je to nejen to Mexico City, ale všecky ty okolní. Vy jste tam byl, tak to znáte, že jo, to je de facto propojený na jednu stranu s tou Pueblou, na jih s Cuernavacou na západ je kousek Toluca, což jsou zase miliónová města. Takže kolik tam žije lidí, těžko říct. Oni odhadují dohromady populaci Mexika asi 100 miliónů nebo i přes 100 miliónů. Ale já měl pocit, že jich polovička bydlí v tom Mexico City. To jako to opravdu, z toho vypadnout a zpátky jenom na letiště.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co Evropana asi zaskočí příjemně, tak to jsou velmi kvalitní cesty v Mexiku.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
To jo, to jo, velmi kvalitní cesty, velmi pohodlné cesty, až na to, že neustále jsou retardéry, zcela uprostřed ničeho retardéry. Takže se jede pomalu, ale jede se pohodlně. A co mě zaskočilo ještě víc, nejen ta kvalita těch cest, to nemáme, že jo, naše okrsky proti tomu jsou výmoly, ale oni jezdí neuvěřitelně ohleduplně. Člověk by si řekl indiáni, domorodci nějací, bude to divočina, vůbec ne. V tom městě jo, samozřejmě. Mexico City to je jako jakýkoliv jiný velkoměsto hlavní, ale všude mimo oni dají vám přednost, počkaj. Když vidí, že jste cizinec, hned vám jako jsou ochotní poradit a ta ohleduplná jízda a relativně pomalá, to je ještě víc než Amerika, která je tímhletím, že jo, vyhlášená. Takže to tam jako si člověk připadá nesmírně bezpečně a klidně. Jede pomalu, pravda, 60, 70.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mexiko stále má pověst ne příliš bezpečného státu, zejména v těch příhraničních oblastech. Jak jste to viděl vy?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, tak já to viděl jako absolutně bezpečnou zemi, absolutně bezpečnou zemi, sice 100 kilometrů jsou kulometná hnízda, kde je 15, 20 vojáků po zuby vyzbrojených, kteří vám zkontrolují auto, co v tom vezete, evidentně hledají drogy, ale svým způsobem spíš člověka uklidní, protože se chovají nesmírně korektně a nesmírně fér. A všude je relativně dost policajtů, ale opravdu máte pocit, že se vám tam nemůže nic stát. A jestli se něco stane, tak si o to člověk asi koleduje, tak jako vždycky a určitě se může stát něco třeba v tom Mexico City nebo v Guadalajare, ale mimo Mexico City si myslím, že absolutně v klidu. Všude motýlky za pár šupů, všude restaurace, všude ty lidi jsou příjemní, přitom si vám nevšímaj, takže není to jakoby otravné, že pořád něco chtěj. Oni vám poraděj, oni vám pomůžou, oni vám řeknou, co je potřeba, ale víc ani Ň, nevšímaj si vás, nechají vás bejt, dělejte si, co chcete.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se na vás Mexičané dívali, když zjistili, že jste tam na lovu brouků?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
To je bavilo, to se smáli a někteří i pomáhali nebo byli ochotni pomáhat. U každé pumpy je tam střelec s puškou a ten tu pumpu hlídá. Proč nevím, ale tak je tam, člověka to taky uklidní. A tomu stačilo říct, dám mu třeba 10 pesos na noc a on místo vás to potom sbíral do těch flašek na ty světla. Takže v tomhletom jako to brali jako zábavu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Část dovolené strávil profesor Vladimír Beneš v Mexiku, byla to už 3. entomologická výprava do této země. Pojďme se projít po některých památkách. Kdyby člověk cestoval třeba 5 let po Mexiku, tak by den co den měl stále co objevovat?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
To určitě jo, to určitě jo. No, tak hlavně ty památky nepochybně jsou ty staré indiánské, ty předkolumbovské, že jo, to jsou Aztékové, Olmékové, Toltékové ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mayové.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Mayové hlavně asi, nebo ti jsou takoví nejznámější, ti Mayové. Takže můžete začít u Mexico City těma známýma pyramidama Slunce, Měsíce, ty jsou ohromně veliký a je to hezké. Ale to mě trošku zklamalo, protože ono je to sice gigantické, ale je to v rovině, takže to nepůsobí žádným jako extrémně impozantním dojmem, ale za vidění to stojí. Pak cestou na jih nebo na východ je samozřejmě Oaxaca a ten Monte Albano, to je, to už je opravdu na kopci osídlení, pyramidy, všecko ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono to vypadá, že je to jakoby seříznutý kopec.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
On je to seříznutý kopec, to evidentně si řízli oni, to muselo být neuvěřitelný práce. Ale to je takový, řekl bych, velmi zachovalý a velmi pěkně udělaný, včetně toho hřiště na /nesrozumitelné/ velikýho, takže to je druhá taková, která stojí za vidění, vyjma těch mrňavejch. A pak je to samozřejmě dole na Yucatanu, to už jsou Mayové, to je to Palenque, to jsou opravdu pyramidy nebo celé město ve skutečnosti v džungli. Takže pár jich je osekanejch s trávníkem, těch hlavních velkých pyramid, který obejde, ale pak už se člověk může cestičkama pohybovat vysloveně v zachované džungli, kde najednou na něj vyjukne pyramida. Kolik tam toho může být, to mám pocit, že neví ani oni.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A na samotném potom Yucatanu, tak to je Uxmal a Chichén Itzá zejména tedy asi ty nejznámější památky.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Asi tyhle dva, asi tyhle. On, když se člověk koukne na mapu, tak je toho plno tam, ale tyhle dvě jsou asi nejznámější. Ten Chichén Itzá, to aspoň my starší všichni jsme četli Hulliburtona, jak skákal do té studny po těch /nesrozumitelné/, tak tam opravdu je. A když ji člověk vidí v živým, tak to od toho Hulliburtona byl nepochybně velkej výkon, tam skočit. A teď už je tam pečlivě zábradlí, aby ho nikdo neopakoval. A ten Uxmal, ten se mi asi líbil nejvíc, protože to je komplex opravdu nádherných pyramid zachovaných a oni to mají velmi hezky upravený, takže tam je to jako, se v tom příjemně i chodí, až na ty komáry. A kolem toho je takový to křoví yucatanský, protože tam příroda už je ohavná, že jo, to je rovina a ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Buš.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Takovej buš spíš, no, takže to se mi líbilo. Ale ta vlastní pyramida, ten Uxmal, to bych si s tím Palenque dal na číslo 1. A pak je zajímavé místo u Catemaca, to je ve Veracruz a tam je ta ohromná olmécká hlava jedna, alespoň a tu jsme narazili podle Lonely Planet, a to opravdu je vysochaná hlava 8, 9 metrů v průměru, ohromné, neuvěřitelná věc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste se dostal i do Tulumu, což je také na Yucatanu, a to je jedna z mála památek, která je přímo u břehu moře.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
To je jediná, aspoň oni říkají, že je to jediná pyramida nebo jediný komplex takový, který je přímo na břehu moře a je faktem, že z těch jakoby hradeb, tam už to vypadá i jako střílny, což mi přijde nemožný, protože oni neměli, že jo, žádné palné zbraně, ale opravdu to kouká přímo na moře. Ale že by mě to nějak nadchlo, to ne. Jako fajn komplex, že jo, stařičkej u moře, ale ve srovnání třeba s tím Uxmalem, Palenque nebo Monte Albanem to bylo chudé.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mexický záliv je obrovský, nicméně trápí Mexičany právě ta rozšiřující se ropná skvrna? Mluvil jste s nimi o tom?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Vůbec je to nějak tak ..., jsem měl pocit, že o tom ani moc neví. Když člověk někde zahlídl televizi, tak tam nějaké zprávy o tom byly, ale oni mají tu kliku, že ta skvrna se šíří na sever směrem k Louisianě, že jo a ono přeci jenom, když vidíme Mexický záliv někde na mapě celých těch Amerik, tak máme pocit, že to není nic velikýho. Ale to je gigantické, to je moře, že jo, takže tam k tomu Mexiku nezasahuje a ony je spíše tam trápí hurikány. Ten jeden měli na severu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kde jste tam spali, pokud jste nebyli ve městech a pohybovali jste se spíš v těch ...?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Jak kde. My jsme byli mimo město prakticky všecko, takže buď jsme se vyspali v autě, nebo jsme se vyspali někde pod širákem nebo v nějakém z těch hotýlku, motýlků, kterých je tam opravdu plno a v každé vesnici je možno se někde ubytovat. Ale to vůbec není problém. A jediný, kde teda jako je lepší asi jít do nějakýho motýlku, je v těch horách, protože tam jsou lesy, že jo, regulérní borový a jedlový lesy, tak jako u nás, hluboký, ohromný a tam dokáže bejt v noci i v tom červnu pěkná zima.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná San Cristobal bychom ještě měli připomenout.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No určitě, San Cristobal, to je staré koloniální město, relativně malé, takže příjemné a to centrum je vysloveně turistická záležitost, tam je plno mladých lidí, študáků a je to opravdu svým způsobem do dvou pater a krásná taková ta stará koloniální architektura. Z toho nového je tam minimum. Uprostřed jako všude Zocalo, to je takové to hlavní náměstí jejich, který jsou jako podle kopíráku skoro všude, ale tady k tomu mají jednak místodržitelský palác a jednak opravdu krásnou katedrálu. Takže to je takové nesmírně malebné město v horách, takže je tam velmi příjemně, v noci opravdu zim a plno turistů, ale takových těch příjemných turistů, takže to není tak, že by chodili za deštníčkem a koukali se doprava, pak doleva.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak vás tak poslouchám, tak to nebyla asi poslední cesta do Mexika.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, já mám taky obavy, že ne, protože ten sever celý pouštní, ten bych ještě rád viděl, tam je ten Měděnej kaňon a plný věcí, ale tam najednou se začnou ty kilometry jakoby exponenciálně zvětšovat, protože tam je to gró vlastně geografické Mexika, takže to nevím, jak bude, to by asi musel člověk letadlem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přivezl jste si kromě brouků ještě nějaké suvenýry další?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Letos jenom dárek pro ženu, ale jinak oni mají hrozně hezkou keramiku, takže jsem si vždycky koupil pár nějakejch takovej, nějakou jakoby krávu takovou, nějakou lampu z keramiky. Oni jsou vcelku šikovní a toho dost prodávaj, takže tohle, jinak nic.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem byl profesor Vladimír Beneš. Užijte si léta a těšíme se zase po prázdninách na shledanou v pořadu Jak to vidí ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já už jsem si užil léta. Děkuju. Na shledanou.