Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... KONGO - 15.7.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Naším dnešním hostem je Petra Matulová z Arcidiecézní charity Praha. Dobrý den.
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Dobré ráno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Která se přednedávnem vrátila už z druhé cesty do Konžské demokratické republiky. Jako turista by tam člověk asi nejel, vy jste tam byla pracovně, nebyla jste sama. Řekněte, co vás tam zavedlo?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Do Konžské demokratické republiky jsme odjely ještě s kolegyní, abychom zkontrolovali naše jak rozvojové, tak humanitární projekty. V rámci rozvojových projektů pomáháme hlavně na úrovni vzdělávání, to znamená projekt Adopce na dálku, stavba školy svaté Kristýny a pak pomoc dětem ulice. No a v rámci humanitární pomoci to byla distribuce sazenic a zemědělského nářadí pro válečné uprchlíky na severovýchodě Konga.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Byla to už vaše druhá cesta do této africké země. Změnilo se od té doby něco?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Teď nevím, jestli by bylo lepší říct, že změnilo a k lepšímu. Určitě v některých směrech jde vidět ten rozdíl. Kdybych šla po detailech, tak například letiště se rekonstruuje, ale rozhodně nějaká významná změna tam nenastala.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdybychom rozebrali některé, alespoň ve stručnosti ty projekty, jak pomáháte třeba dětem ulice?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Naším cílem, co se týče práce s dětmi ulice, to jsou takové, jako dvě hlavní poslání máme. Jednak to je práce s dětmi, které jsou na ulici, to znamená, nějaké alfabetizační kurzy, aby měly alespoň základní gramotnost, číst a psát, aby jim byla poskytována zdravotní péče, to znamená, abychom mohli léčit malárii anebo jejich zranění z těch pouličních bitek, které jsou velmi časté. No a pak takovým jakoby vyšším posláním, dlouhodobějším úkolem je naše snaha, navrátit je zpátky k jejich rodině nebo jim nalézt rodinu náhradní.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A mluvíme tedy o hlavním městě Kinshase?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Ano, mluvíme o hlavním městě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A ona škola, o které jste se zmínila, ta je také tam?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Ano, škola svaté Kristýny, ta je také v Kinshase, a to je škola jak pro děti na základní škole, tak i pro vyšší stupně a pak se tam rozvíjí i obory v rámci nějakého praktického vzdělávání, to znamená třeba švadlenky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V čem spočívá ten humanitární projekt v Severním Kivu? Jenom připomeňme, že vlastně ho financuje ministerstvo zahraničí, jestli se nepletu.
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Projekt je spolufinancován z ministerstva zahraničních věcí a spočívá hlavně v tom, že v Severním Kivu je občanská válka, řádí tam několik rebelských skupin, to znamená, spousta lidí bylo donuceno opustit své domovy a utíkat někam jinam. Jinam, to znamená buď se uchýlili do nějakého provizorně zřízeného uprchlického tábora, anebo hledají útočiště u svých známých, u rodin, které leží v oblasti, již není postižena. A my jsme se prostřednictvím tady toho projektu rozdávali vlastně lidem nářadí, sazenice, tak aby mohli si je zasadit a aby mohli vypěstovat svou potravu, to znamená, aby byli naprosto závislí na tom, jaká pomoc jim tam přijde.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste se tam pohybovaly dvě mladé dámy společně s Kristýnou Maršálkovou. Není to nebezpečné v takové oblasti?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Myslím, že je to nebezpečné, když se na to tak podíváme, jak pro dvě mladé dámy, tak by bylo i pro dva mladé muže.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak dobře, není to obzvlášť nebezpečné pro ženy?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Určitě některé oblasti ano. Jak víte, nebo jak v Kongu se ..., hodně jsou časté případy, kdy jsou ženy znásilňovány a podobně a také z toho důvodu jsme se nemohly podívat úplně do všech oblastí. Od některých našich spolupracovníků, jak z místní charity, nebo z agentur OSN, nám bylo doporučeno do jistých míst prostě nejezdit, protože by hrozilo to, že by nás někdo mohl unést a už bysme se nevrátily.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Potkávaly jste tam tedy nějaké Neafričany?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Neafričany musím říct, že v porovnání s třeba Ugandou, kde turisté je hodně, tak v Kongu jsem potkávala buď bělochy z řad novinářů anebo pracovníků zahraničních organizací. Turisty vůbec ne.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Asi nejznámější váš projekt je Adopce na dálku. Jak funguje v Kinshase?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Adopce na dálku, tak za tím pojmem vlastně se skrývá celý komplex nějaké rozvojové pomoci. Jednak to je zajištění vzdělání pro jednu konkrétní osobu, to znamená, zaplatit školné, rozdat uniformy, zajistit zdravotní péči, pak je tam takový sociální fond, když se stane něco nečekaného a spousta dalšího. No, ale pak je tam taky vlastně pětina té částky, kterou dárce dá, je věnována na komoditní rozvoj, to znamená, snažíme se pracovat nejenom na rozvoji daného konkrétního dítěte, ale na té celé komunitě, odkud to dítě pochází. No v Kinshase, tedy z toho rozvojového fondu například byla financována právě ta rekonstrukce a dostavba školy svaté Kristýny tak, aby z našeho programu Adopce na dálku nebenefitovaly jenom ty konkrétní děti, ale aby to cítila celá ta komunita.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Má stále ještě tenhleten projekt ohlas u dárců, vědí o něm, přispívají?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
No, vlastně Adopce na dálku začala v roce 1993 tady v České republice, Arcidiecézní charita Praha byla první a musím říct, že si myslím, že neustále ten ohlas má. Sice krize se na tom trošku podepsala, počty dárců nestoupají tak aktivně, jako tomu bylo dřív, což je velká škoda. Protože když krize zasáhne Evropu, tak v Africe má ještě několikanásobně horší dopad, takže to je velmi svízelná situace. Nicméně dárci mají stále zájem, stále se snaží pomáhat a my se i snažíme reagovat na ty jejich potřeby, to znamená, nebo na ty jejich možnosti, to znamená, v minulosti dárci začínali podporovat dítě jenom třeba v první třídě, a to znamená, je to jakýsi dlouhodobý závazek, podporovat dítě, každý rok mu dávat částku až třeba než dostuduje, je to třeba i na 10 let. No a v současné době už dáváme i možnost podporovat někoho třeba jenom ročně, dvouročně, to znamená starší děti, které si chtějí udělat kurz stolaře, elektrikáře a podobně, tak stačí 2 roky a víte, že jste někomu dali možnost najít si zaměstnání.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pro toho, kdo by se teď rozhodl pomoci, tak můžeme mu připomenout internetové stránky www.charita-adopce.cz a tam najdete všechny potřebné informace. Ta cesta, o které teď mluvíme, tak to byla monitorovací mise v Konžské demokratické mise. Jakou zprávu jste tedy přivezly z téhle země domů?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Tak jsou to dvě zprávy, jednak je to, co se týče rozvojových projektů, tak tam jsme s Adopcí na dálku byli velmi spokojeni, s fungováním školy svaté Kristýny. Musím říct, že jsme byli nadmíru spokojeni, aniž bych to tady chtěla nějak extra vychvalovat, ale opravdu jsme viděli, že to je škola, která má své místo v té komunitě, je velmi oblíbená mezi dětmi a zároveň uznávaná mezi pedagogickým personálem na úrovni vlády a podobně. No a co se týče humanitárního projektu, tak tam jsme, tam jako pro nás tento projekt je výjimečný tím, že jsme dávali humanitární pomoc, která dává lidem možnost postarat se o sebe sami. A z lidí jsme cítili, že jim tím dáváme možnost nabýt znovu jejich lidské důstojnosti. Jsou to lidi, kteří opustili své domovy, když hořely, často už jsou to rodiny neúplné, protože manžela zabili nebo ženu znásilnili, což pro ni znamená naprosté vyloučení ze společnosti. No a najednou byli v místech, kde jenom čekali, nebo museli čekat, než se někdo bude mít možnost věnovat jim třeba nějakou tu pomoc, ať jídlo nebo přístřešky, deky a podobně. No a v rámci tady toho projektu vlastně si můžou, pardon, jídlo vypěstovat, můžou část toho prodat, zase pomáháme místní ekonomice. Myslím, že tento projekt měl pro ně úplně jiný rozměr, a to pro nás byla velmi dobrá zpráva. No a pak ještě zpátky do Kinshasy, viděli jsme obrovskou potřebu v rámci pomoci dětem ulice, a proto se tomu hodláme věnovat víc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem je Petra Matulová, povídáme si o Kongu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Do Afriky jsme tentokrát zamířili s Petrou Matulovou z Arcidiecézní charity Praha. Mluvili jsme o Demokratické republice Kongo. Ale vy jste větší část svého pobytu v Africe strávila v sousední Ugandě. Kdybyste měla tyto dvě země srovnat, jak vychází Kongo?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Kdybych měla srovnat Ugandu a Kongo, tak se musím přiznat, že Kongo je zaostalejší země, rozhodně méně vyvinutá, méně tam funguje jak zdravotnictví, tak školství, doprava a vůbec všechno a je to země dlouho zmítaná konfliktem, který samozřejmě na rozvoj té země má velký vliv. Zatímco Uganda, tam byla, vlastně v její části také dlouho probíhala občanská válka, ale je to země, která je velmi přátelská k okolí a k novým věcem, to znamená, prezident Museveni často zve neziskové organizace, zajímá se o to, jaké jsou trendy, aby se to trošku mohlo rozvíjet. Takže vzdělávání, zdravotnictví, když řeknu, že je na lepší úrovni než v Kongu, tak to ještě neznamená, že to je jako u nás, ale rozhodně je to lepší.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Arcidiecézní charita Praha tam má podobné projekty jako v Kongu?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
My vždycky vlastně v každé zemi, kde začínáme, tak začínáme s projektem Adopce na dálku. A vždycky po nějakou dobu právě děláme jenom tady ten projekt a až se naše partnerská organizace na tomto projektu naučí, tak pak začínáme něco dalšího, něco třeba složitějšího. No v Ugandě máme právě také Adopci na dálku, ale máme tam také nemocnici svatého Karla Lwangy, kterou jsme vystavěli a nyní provozujeme ve spolupráci se Slovenskou univerzitou svaté Alžběty. Také tam stavíme školy, základní školu a odborné učiliště a pak tam byly různé komunitní zemědělské projekty, řemeslné výrobky a podobně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ta země je rozlehlá, má přes 240 tisíc kilometrů čtverečních. Podle všeho si vybíráte oblast, kde pomáháte?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Pro nás ten úplně počátek byl vybrán, byl hlavně na základě potřebnosti té oblasti, to znamená, aby to nebylo přímo v místě, kde je všeho dostatek, ale právě naopak, kde lidé mají nedostatek jak řádného vzdělání, tak zdravotní péče, no a pak, abysme tam měli vhodného partnera, se kterým ten projekt můžeme začít.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem našel na vašich stránkách informaci o tom, že pomáháte obětem hurikánů. Což je možná překvapivá informace. Kde se vzal v Ugandě hurikán? Je to vnitrozemský stát.
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Abych se přiznala, tak těžko říct, kde se vzal. Pro nás to také bylo velkým překvapením. Byl to hurikán, který zasáhl ne celou Ugandu, ale pouze nějakou regionální oblast, několik vesnic a shodou okolností to bylo i v místě, kde my právě stavíme tu školu, základní školu svatého Jana Nepomuckého, a protože jsme viděli, že v okolí doslova popadaly domky a stromy jako sirky, dokonce i naší škole, která je velmi pevná, cihlová, má plechovou střechu, tak kousek té střechy hurikán unesl a bylo tam i několik mrtvých, hlavně spoustu lidí bez domova. Takže jsme se snažili jim aspoň distribuovat nějakou pomoc, to znamená deky, zdravotní péči, abysme ošetřili zranění, nějaké jídlo, protože byla úplně vlastně poničená ta jejich pole a úroda a podobně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak dlouhý čas jste strávila v Ugandě?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
No, v Ugandě, když to sečtu dohromady, tak to byly téměř 2 roky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co vám třeba chybí, když jste teď v Evropě a vzpomenete si na tu zemi?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
No, čím jsem tady dýl, tím víc si uvědomuju, co všechno mi chybí, ale rozhodně velký kontrast pro mě byl a je, v Ugandě, když jde člověk po ulici, tak jsou lidé velmi takoví jako mám pocit pozitivně naladění, pozdraví vás, usmějí se na vás, a když po vás něco potřebují, tak nezačnou tím: Nezlobte se, že vás ruším, jenom rychle, kolik je hodin. Tak napřed se zeptají, jak se vám daří, jak se máte, co rodina, co nového v práci, je-li práce a podobně. Musím se přiznat, že když jsem byla v Ugandě, že mě to i trošku iritovalo, že mi to přišlo jako ztráta času. Na druhou stranu dneska, když jedu po Praze metrem a mám pocit, že ten kontakt s těmi lidmi vůbec není, tak mi to i trochu chybí, no.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Měla jste možnost cestovat po té zemi?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Ano, jelikož jsem tam byla delší dobu, tak jsem měla možnost poznat i něco z krás Ugandy. Uganda bývá označována za perlu Afriky a myslím, že to je právem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak vyprávějte.
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
To by bylo asi na dýl, to všechno. Ale co rozhodně stojí za pozornost, je ..., jednak sever a jih Ugandy jsou dvě úplně odlišné části. Vlastně přes střed Ugandy protéká řeka Nil, která opravdu tu zemi dělí na dvě různé poloviny. Jižní část je taková zelenější, není tam ani takové horko, kdežto ta severní část už je teplejší a právě v té severní části hned za Nilem je národní park, který se jmenuje Murchisonovy vodopády. Jsou tam úžasné vodopády veliké na Nilu, je tam velká fauna, flora, můžete tam vidět od lvů přes žirafy, hrochy a zkrátka všechno, co si tady člověk vysní a potká jenom v zoo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A vy říkáte "můžete" a viděla jste?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
No, viděla. Neviděla jsem leoparda, toho opravdu tam uvádí jenom na fotkách, ale všechno ostatní ano. A je to, my jsme tam ještě měli štěstí, že jsme měli malý rozpočet na tu cestu, fakt jsme to vzali jenom jako baťůžkáři, takže ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To berete jako štěstí?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Štěstí v tom smyslu, že jsme spali v takovém jako ne úplně, jak se říká, posh ubytování, ale zase jsme byli úplně uprostřed toho parku a opravdu večer, když jsme jedli, tak kolem procházel hroch a jedl trávu, vůbec se o nás nezajímal, divoká prasata nám tam běhaly do stanu. Myslím, že to bylo daleko dobrodružnější, než kdybysme se dostali někam do hotelu, takže proto štěstí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a asi největším turistickým lákadlem jsou horské gorily. Tam jste se také dostala do té oblasti?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Horské gorily jsou myslím právem lákadlem, ale tam jsem se nedostala. Ty částky, aby člověk se mohl ke gorilám podívat, se pohybují v několik set dolarů, až skoro do tisíce dolarů. Ale od známých, kteří tam byli, jsem slyšela, že to je opravdu úžasný zážitek. Je to třídenní cesta minimálně, kterou strávíte v tom národním parku, kde vás připravují na to setkání s gorilami, abyste pochopili, co který jejich pohyb znamená, kdy jste v nebezpečí a kdy naopak se nemusíte bát na ně sáhnout. Většina těch lidí, se kterými jsem se potkala, se ke gorilám dostali opravdu na vzdálenost jednoho, dvou metrů, takže to popisovali jako úžasný zážitek.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
O krásách Ugandy si budeme dál povídat s Petrou Matulovou za chvilku.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je Český rozhlas 2 Praha, v pořadu Jak to vidí si o cestování povídáme s Petrou Matulovou. Vydali jsme se do Afriky, nejprve jsme mluvili o Kongu a teď o Ugandě. Vy už jste představila svoji práci, tedy práci Arcidiecézní charity Praha v těchto zemích. Pojďme teď zpátky k tomu cestování. Mluvili jsme o jednom z národních parků Murchisonovy vodopády, jestli jsem si to správně poznamenal, na severu země. Kdybychom se vydali na jih, co tam je k vidění?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Na jihu, my jsme tam vlastně cestovali směr jih až k hranici se Rwandou a musím říct, že tady v té oblasti mě nejvíc zaujala oblast, která se jmenuje Bunyonyi a tam je, je to prostě oblast, která je plná krásných jezer, úžasná zeleň, dokonce jsou tam i takové kopcovité oblasti, ale mezi nimi ty jezera a není to ani tak spíš místo, kde byste mohli najít nějaký národní park, nebo aspoň já jsem ho tam nenašla, ale je to krásná oblast právě pro nějaké treky, pro pěší, procházky, můžete jít s batohem, projít se tam po několika kopcích a koupat se v těch jezerech, které jsou na rozdíl od Victoriina jezera nezávadné, takže se tam můžete klidně koupat a můžete si tam odpočinout, je to skvělý relax.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám dojem, že jste mi říkala, že tam dokonce je jakási Slovenka usazená tam nastálo.
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
To byla velká náhoda. My jsme normálně tam cestovali a přišli jsme na to, že na jednom z těch kopců je krásná taková chýše postavená, ve které žije jedna Slovenka, která si vzala Kanaďana, žijí tam i se svými dětmi a mají tam labradora. Takže když jsme tam u ní strávili pár dní, tak jsme měli pocit, že jsme úplně v jiném světě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na rozdíl od Konga, v Ugandě asi potkáváte turisty?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
V Ugandě rozhodně, Uganda je víc turisticky známá destinace, spousta turistů tam jezdí právě na ty gorily nebo na žirafy a na lvi a určitě pro Ugandu je to velký přínos.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, ani tato země není úplně bezpečná, protože nedávno jsme se dozvěděli i tady v Evropě o útocích, tuším, že to byli somálští teroristé v etiopské restauraci? Ono je to trošku zamotané v Ugandě.
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Je to trošku zamotané. Vlastně Uganda má nějaké svoje vojenské jednotky v Somálsku, což se somálským islamistům moc nelíbí a vlastně už loni vyhrožovali nějakými bombovými útoky, pak z toho sešlo. No a právě teďka v neděli, když bylo finále mistrovství světa ve fotbale, tak asi 3 minuty před koncem zápasu byly spáchány atentáty právě v Ugandě v etiopské restauraci. Takže Somálci mají něco proti Etiopii, Uganďanům a takto to spojili a pak ještě v nějakém ragbyovém klubu zemřelo 74 lidí a dokonce i nějací Američané a podobně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme raději tady zpátky k těm krásám země. Co hlavní město Kampala, co nabízí?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
V hlavním městě, já bych řekla, že určitě nezajímavější jsou hrobky králů Kasubi, je to, vlastně je to světové dědictví UNESCO a tam se ale taky stala taková nehoda. Myslím, že to bylo v listopadu loňského roku, tady ty hrobky králů někdo zapálil. Ty hrobky králů patří vlastně království Buganda, což je takové regionální království na území Uganda a Bugandové se občas snaží jakoby odtrhnout od Ugandy, no a právě podezírají někoho, kdo jim to odtržení nepřeje, že ty hrobky zapálil. V současné době to prochází rekonstrukcí, ale jelikož ty hrobky králů byly vlastně v takovém stánku plném slámové střechy a vůbec to bylo takové hodně původní, tradiční, africké, takže to shořelo velmi rychle.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co je zajímavé, že Uganda je země s nejmladší populací na světě. Střední věk obyvatelstva je něco přes 14 let. Je to vidět na ulicích?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Rozhodně. Kam se podíváte, všude jsou děti a pro Bělocha velmi příjemná zpráva, ty děti úplně milují pohled na vás. Kamkoliv se pohnete, tak skáčí radostí jenom pro vás, protože vás vidí. Takže člověk si tam připadá trošku jako celebrita v Karlových Varech. Ale je to úžasné, oni vás oslovují Muzungu, takže kamkoliv jdete, tak neustále slyšíte: Bye, Muzungu. Takže jestli mi ještě zpátky něco chybí, tak tohle rozhodně, to nadšení těch dětských tváří.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co to znamená Muzungu?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Muzungu - je to jakoby bílá tvář nebo Evropan.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Poměrně vysoká gramotnost je taky docela dobrá zpráva, tedy alespoň na africké poměry - 70 %, to si myslím, že je úžasné. Takže třeba anglicky se tam domluvíte úplně běžně?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Ta gramotnost 70 % je určitě skvělá zpráva, otázka je, jaká je úroveň té gramotnosti. Anglicky byste se měli domluvit téměř na všech místech, je to bývalá britská kolonie, takže angličtina je tam úřední jazyk. Já ale musím říct, že na vesnici, hlavně s těmi dospělými, staršími, tak ne vždycky potkáte někoho, kdo anglicky mluví.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to drahá země?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Dokážete tam vyžít s velmi, velmi příjemným rozpočtem, záleží asi na tom, jak to člověk pojme. Je to země, která, jak jsem říkala, pro turisty je docela připravená, takže můžete tam žít za stejných poměrů jako v České republice. Záleží na tom, jaký standard si zvolíte. Můžete nakupovat v supermarketech, chodit do dražších restauracích, které jsou tedy bezpečnější, co pro naše žaludky, ale není to nějak výrazně dražší. Je to takové jako dobré.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V jakém období se tam vydat nejspíš, pokud člověk chce někam za dobrodružstvím?
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
No, řekla bych, červenec, srpen bych úplně nedoporučovala, ten tady máme tedy rozhodně větší teplo teďka než má celá Uganda, ale myslím si, že na podzim, září, říjen by to mohlo být velmi příjemné.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Aspoň něco jsme si o dvou afrických zemích dnes pověděli s Petrou Matulovou z Arcidiecézní charity Praha. Já vám děkuji za váš čas a přeji, ať se vám daří a vašim projektům též. Mějte se hezky. Na shledanou.
Petra MATULOVÁ, Arcidiecézní charita Praha
--------------------
Děkuju za pozvání. Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a na rozloučenou ještě adresa www.charita-adopce.cz.