Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... Etiopie - 12.7.

12. červenec 2010

Pondělní cestovatelské Jak to vidí nás zavedlo do Etiopie. Hostem Zuzany Burešové byl cestovatel Antonín ČERVENÝ. Po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí, zde najdete needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.(Pozn. Po dobu letních měsíců, tedy od července do srpna 2010, s pořadem cestujeme, a to do všech koutů naší Země. Pořady najdete s titulkem Jak to vidí ... (CESTOVATELSKÉ).)


Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jako každý všední den vás nenechám doma sedět nebo se dokonce nudit, protože budeme cestovat. Bude to ale poněkud náročnější, pojedeme na kole a naším cílem bude tentokrát africký kontinent, konkrétně Etiopie. Ve studiu už vítám cestovatele Antonína Červeného. Pěkné ráno přeji.
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte spočítáno, kolik zemí jste projel na kole?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Teď jste mě trochu zaskočila. Nevím to úplně přesně, kdybych vzal jenom ty mimoevropské, tak jich bude určitě minimálně 15.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč jste si vlastně vybral tento způsob cestování?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Kolo je naprosto ideální cestovní prostředek, kterým se dostanete úplně všude a nezřídka za stejný čas, jako kdybyste jezdili autem. A každý cyklista potvrdí pohled na zemi ze sedla kola je ten nejúžasnější, jaký může být, protože takto jste spojeni s přírodou, s lidmi, se všemi, bych to řekl, vibracemi té země a nejste odstíněni plechovou karosérií auta nebo autobusu a je to úplně o něčem jiném.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, tentokrát jste si vybral za cíl své cesty právě Etiopii. Proč právě tuto africkou zemi?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Ta volba byla celkem náhodná, kamarád cyklista Zdeněk Berka z Brna mě ..., s ním jsem byl domluvený, že loni v zimě někam vyjedeme za teplem a ta volba byla závislá na ceně letenky. No a v podstatě nejlevnější letenku, kterou jsme v lednu sehnali, byla do Etiopie.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže rozhodla vyloženě ta cenová výhodnost. Ještě, než si pustíme první písničku, abychom povídali dál o Etiopii. Když se rozhodnete, že právě do této země se vypravíte, co si o té zemi zjistíte, než usednete?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Takřka nic, takřka nic. Já si vůbec nedělám žádnou přípravu jako ostatní cestovatelé. Vždy se rozhoduji až na místě podle místních podmínek a je to větší dobrodružství a adrenalin. Jenom má naplánovaný takový jako přibližně okruh, který bych chtěl jet, ale to se může na cestě operativně měnit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co všechno viděl náš dnešní host Antonín Červený v Etiopii, tak o tom budeme ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha mluvit už za chvíli.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
S Antonínem Červeným, cestovatelem dnes jsme se tedy vypravili do Etiopie. Hlavním městem Etiopie je Addis Abeba, kam jste také přiletěl. Jaké to je velkoměsto? Čím na vás dýchne?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Addis Abeba je obrovské město rozlezlé mnoho, mnoho kilometrů, ale na vás dýchne smogový příkrov, který se hned po ránu vytvoří z naprosto starého vozového parku, který tam jezdí a kupodivu i velká zima brzy zrána, která se teda hned rozpustí a od devíti, desíti hodin je teplo.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám, že jste si tam hned sestavili svoje kolo, nasedli, ale kam jste se vypravili? Měli jste nějakou mapu, abyste se orientovali?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Mapu jsme tady v Evropě nesehnali žádnou, a tak jsme si řekli, že si zakoupíme přímo na místě v Addis Abebě. To jsme strávili půl dne hledáním obchodu s mapami, vždycky nás někam odkázali, až jsme se dostali na ministerstvo map. Opravdu nelžu, velká budova střežená vojáky se samopalama a když jsme, teda po nějakých procedurách nás pustili dovnitř, tak jsme řekli, že jsme si přišli pro mapu a oni nám nabídli srolovaný plakát Afriky s obrázkami slonů a žiraf.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je neuvěřitelné.
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
A říkali jsme si: Co tam asi ti lidé v celé té velké budově dělají?
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to jste asi nepřišli. No, ale přece jenom, jakým směrem se potom člověk vypraví, když vůbec neví, kam některé ty silnice vedou?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
My jsme měli mapu tady z Česka, mapu Severní Afriky, měřítko 1:4000000, to odpovídá jeden centimetr na mapě 40 kilometrů a to je mapa velmi slabá a velmi zavádějící a museli jsme hodně a hodně improvizovat, protože neodpovídaly silnice skutečnosti.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Než opustíme Addis Abebu, jaký je vůbec pro vás právě v Addis Abebě, měl jste třeba strach z té bezpečnosti, aby vás nikdo neporazil? Jak tam dodržují řidiči předpisy?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Addis Abeba nás mile překvapila, řidiči velmi slušní, řekl bych, že to jsou snad největší kavalíři silnic, které jsem kdy ve světě potkal. Udržují si odstup, velmi slušní, pouští, to se vůbec s ostatními velkoměsty světa vůbec nedá srovnat.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebyli jste pro ně třeba raritou na tom kole?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Možná ano, ale tak slušně, jak se chovali v Addis Abebě a potažmo v celé Etiopii řidič náklaďáků a autobusů, tak to teda opravdu klobouk dolů.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Potom jste už opustili Addis Abebu, jak se tam jezdí po těch silnicích, jsou tam asfaltky nebo je tam štěrk, jak to vypadá?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
V severní Etiopii, kterou jsme si naplánovali, neboť to je náhorní plošina nebo hory, je teď asi pár set kilometrů nově potažený krásný koberec asfaltový, který postavili Japonci, ale zbytek cest jsou kamenité prašné cesty, takových výmolů, že snad v Česku to asi nenajdete, takový stav silnic.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Potkali jste nějakého cyklistu, nebo jste byli taková rarita?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Ne, kromě těch pár místních, co přejíždí z vesnice do vesnice, nikoho.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se na vás právě třeba vesničané dívali?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Velmi dobře. Kolikrát se stalo, že jsme přijeli večer do vesnice a ..., teda měli jsme s sebou stan, ale vždycky jsme si říkali, je lepší spát někde v soukromí a ve vesnici nám třeba uvolnili svoji jedinou místnost, kde nás nechali vyspat, dali nám jídlo, když jsme řekli, jestli nemají náhodou pivo, tak se rozeběhli po vesnici a sehnali nám pár láhví piva a chovali se k nám fakt jako velmi mile a to bylo taky obrovské plus.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je zajímavé třeba, jak se právě s těmi venkovany domlouváte. Protože nepředpokládám, že by každý z nich uměl anglicky.
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Ne, tam anglicky neumí téměř nikdo, ve větších městech tak sporadicky, ale taková ta mimika, ruce, nohy, ukázat, že člověk chce jíst a spát a pít, tak tomu rozumí snad všude na svědě, kromě Laosu, ale to bych odbočoval.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No a za chvíli už si budeme s Antonínem Červeným vyprávět o tom, jaké je vůbec národní jídlo v Etiopii a jak právě našim cestovatelům chutnalo.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je národní jídlo v Etiopii? Na to se ptám našeho hosta, cestovatele Antonína Červeného ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha.
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Národním jídlem v Etiopii je bezesporu indžara, což je placka z jakési obiloviny, mě se nepodařilo zjistit, z jaké, kterou tam pěstují místo všeho obilí a každá hospodyně večer napeče horu placek a druhý den se jí. Podle bohatství té rodiny, tak buď jenom suché prázdné nebo se zeleninovou majdou a ti lepší, bohatštější, ti s masem, většinou kozím. A chuti je ta placka, je to studená vlhká kyselá placka, při které se člověku, když se do ní zakousne poprvé, zvedne žaludek a myslí si, že je nepoživatelná. Mě po dvou, třech dnech docela zachutnala.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte při svém cestování někdy problém ochutnat ty národní speciality?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Ne, ne, ne.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože člověk se obává, aby mu to trošku nezkazilo ten pobyt.
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Ne, frťan slivovice ráno, večer všechno spraví.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A kromě té indžary, co jste si tam dávali ještě v těch vesnicích k jídlu?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Většinou byla jenom ta indžara a záleželo jenom na příloze, že někdy se sehnalo to kozí maso, někdy jenom zeleninová ostrá pálivá omáčka.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co k pití se dalo sehnat? Už jste říkal, že venkované někdy vám sehnali i pivo dokonce.
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Pití se dá sehnat i úplně v nejposlednější vesnici téměř všude a bylo to s podivem, ten můj kamarád Zdeněk, ten měl na to zvláštní čuch. Ten řekl: "Jdeme si koupit Pepsi Colu." A já říkám: "Kam?" A on říkal: "Tam se mi zdá, že tam v té chajdě by to mohli mít." A fakt jde do chatrče a přinese 2 Pepsi Coly.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadá takový život těch vesničanů právě v těch etiopských vesničkách?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
My jsme tady masírováni sdělovacími prostředky, že v Etiopii je obrovská bída, hlad a chudoba. My jsme to procestovali docela velký okruh a v místech, které by měly být nejchudší, ale mohu říct, že nám to tak vůbec nepřipadalo. Žádné děti s vypouklými bříšky, všude bylo co jíst, všude bylo co pít. Přirozeně chudoba ano, ale ne taková, aby trpěli lidé nebo umírali hladem.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten, kdo byl v Africe, tak dobře ví, že se na něj hned nalepí děti, které žebrají buď o bonbóny anebo samozřejmě o peníze. V Etiopii to asi nebyla žádná výjimka.
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
V Etiopii to byl asi nejhorší případ, který jsem z celého cestování po světě zažil. Ty děti byly hrozně neodbytné a ony jsou tam naučeny ostatními turisty, kteří z auta džípu rozhazují propisky a peníze a cyklista, který zvlášť, když jede do kopce, jim neujede, tak jsou otravné a hážou kameny, když jim nikdo nic nedá.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže i několik kilometrů za vámi třeba běžely?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Ano. Etiopané, fakt ta jejich pověst naprosto dokonalých běžců, ta je pravdivá, ti dokážou od děcek běžet bez zadýchání do kopce několik kilometrů a mezi tím trvale říkat: "Money, money, money," nebo "pen, pen."
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvil jste o tom, že turisté z džípu vyhazují bonbóny a peníze. Existuje tam taková turistika, že tam prostě cestovní kanceláře vysílají své turisty?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Co jsme viděli, tak individuální turisté jsme tam byli jediní my dva. Ostatní, když chtějí poznat některé ty atrakce severní Etiopie, tak cestovní kancelář najme džíp s černošským řidičem, černošskou ochrankou, všichni se samopalama a jezdí od jednoho turistického místa k druhému a sem tam zastaví u nějaké vesnice, rozhodí propisky a jedou dál.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zažili jste nějakou nepříjemnou situaci, že by vás třeba někdo přepadl, protože tam, jak jste říkal, je nutný ozbrojený doprovod?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Vůbec ne. Všichni chlapi etiopští sice nosí pušku přes rameno, ale pochybuju, že ji mají vůbec nabitou nebo že ji někdy použili. Vypadá to sice tak zlověstně, ale myslím si, že je tam naprosto bezpečno.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste takhle večer třeba seděli v nějaké té ubytovně nebo v nějaké té hospodě a povídali si s někým, kdo uměl alespoň trošku anglicky, co jste se třeba dozvěděli o životě těch lidí, anebo co oni, Etiopané vědí třeba o nás, o Evropě?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
O Evropě vědí pouze a jen jména fotbalistů, kteří hrají Premier League a jinak nic. Když jsme řekli, že jsme z Česka, tak říkali: "A Milan Baroš, Tomáš Rosický," a to byly jediné informace, které znají. Jinak oni si myslí, že Evropa je země zaslíbená a všichni ti, kteří uměli trochu anglicky, většinou to byli místní učitelé, tak ti si mysleli, že jsme jejich vstupenka za lepším životem a žádali nás, abysme jim pomohli se dostat do Evropy.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte dopolední vysílání Českého rozhlasu 2 Praha. Povídáme si s cestovatelem Antonínem Červeným, povídáme si o Etiopii. No a za chvíli už se skutečně vypravíme za krásami této africké země.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem našeho vysílání je dnes cestovatel Antonín Červený. Už jsme si hodně řekli o Etiopii a teď bychom už se měli zastavit u toho, proč tam vlastně turisté jezdí, co je pro nás Evropy na Etiopii tak atraktivního?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Z mého pohledu je nejatraktivnější pohoří Simien, které asi ve výšce 4 tisíce metrů nad mořem, tam jezdí většina těch dobrodružnějších cestovatelů mladých, ale jsou tam složité povolenky a platí se hodně peněz za to, že do toho národního parku Simien se dá vstoupit. Další je nejznámější město Lalibela, kde je vytesáno 13 chrámů z 11. Století přímo ze skály, jako z monolitu. Tam asi zavítá nejvíce turistů. A další je hrad Gondar, kterému se říká Africký kamelot. Je to v podstatě takový menší středověký hrad, nám Evropanům vůbec nepřijde nijak zvlášť zajímavý, ale to je snad jediný v Africe tohoto typu. No a potom město Aksum, kde jsou monolity, já nevím ze 2., 3. století našeho letopočtu, takové obelisky.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechna tato místa jste viděli. Povězte mi, byla nějaká situace, kdy jste si při té cestě na tom kole opravdu takzvaně sáhli na dno?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Na dno jsme si sáhli a bylo to, když jsme sjeli po strašných prašných a kamenitých silnicích až do ..., tou proláklinou africkou až do nadmořské výšky tisíc metrů a následně jsme to měli vystoupat do 3,5 tisíce metrů ve vedru tak 45, 50 °C a na silnici, která byla povrch kameny, díry a prašná moučka, místy hluboká 20, 30 centimetrů, kde nebylo vidět, co je pod povrchem. A pro mě to bylo zvlášť kruté, protože jsem měl jenom litr a půl vody a to už jsem se v polovině třepal dehydratací a myslel jsem si, že to nikdy nemůžu vyjet.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyjel jste. Nenapadlo vás třeba někdy se chytnout za korbu náklaďáků, aby vám to tak trošku, tu cestu usnadnil?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Za korbu náklaďáků jsme se chytali, ale bylo to jedině na asfaltových úsecích a nutno podotknout, že řidiči velmi vzorně spolupracovali a bylo to jako super. Ale musely to být takový ty přeložené náklaďáky, který jely skoro krokem.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale rozhodně to nikomu nedoporučujeme, neměli bychom to nikdy dělat, to jen tak na okraj. Jaké tam byly teplotní rozdíly mezi dnem a nocí?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Ve dne teplota 40 - 50 °C na slunku, ve výšce nad 2300 metrů to kleslo večer na nějakých 5, 7 °C, takže veliký teplotní rozdíl a nebyli jsme na to ani nějak moc oblečeni.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš kolega nakonec onemocněl, musel jste cestovat sám. Není člověku smutno, když jede cizí zemí úplně sám?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Smutno mi bylo, ale vzhledem k tomu, že 10 let cestuji sám, tak jsem to ten poslední týden přežil docela dobře.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Viděl jste druhou africkou zemi, to byla Etiopie, ta první byla Jihoafrická republika. Která ta cesta byla pro vás zajímavější?
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Jihoafrická republika je příliš pro mě evropská. Já preferuji, čím exotičtější zem, tím lepší, a proto rád jezdím do Asie a i ta Etiopie mě nadchla.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Uzavíráme dnešní povídání o cestování. Naším hostem byl Antonín Červený. Projeli jsme Etiopii. Určitě zase někam se vypravíte a věřím, že sem k nám do studia Českého rozhlasu 2 Praha přijdete a budeme si o tom zase příjemně třeba i tuto půlhodinku povídat. Mějte se pěkně, na shledanou.
Antonín ČERVENÝ, cestovatel
--------------------
Děkuji. Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio