Jak si vyrobit velikonoční píšťalku?

Výroba je jednoduchá
Nejznámějším materiálem na píšťalku je čerstvý vrbový prut o průměru do 1 cm, ale výborný je i klacík z kaštanu, javoru či jasanu. Z vybraného klacíku odřízneme tzv. kolínka, ze kterých vyrůstají lístky nebo další větvičky. Klacík je směrem ke kmeni širší, dál od kmene se zužuje. Na širším konci nožem prořízneme kůru po obvodu klacíku až na dřevo. Na užším konci klacík odřízneme – pro začátek je vhodné udělat píšťalku kratší, dlouhou asi jen 5 cm. Pak klacík položíme na koleno a hladkou dřevěnou či umělohmotnou střenkou nože kůru naklepeme, abychom ji uvolnili od dřeva. Údery vedeme s citem postupně jeden vedle druhého a klacíkem přitom otáčíme. Když je kůra celá naklepaná, jemně ji zkusíme protočit, a pokud se nám to podařilo, z klacíku ji nestáhneme, jen ji poposuneme a vrátíme zpátky na původní místo. Pak vyřízneme okénko – jeden řez vedeme kolmo ke klacíku asi 1 cm od místa, kde jsme po obvodu prořízli kůru, další řez pak vedeme od středu píšťalky šikmo ke kolmému řezu, přičemž oba řezy zasahují i do dřeva.

Užití nalezne v nejedné klukovské kapse
Poté kůru se dřeva opatrně stáhneme a v klacíku vyřízneme dutinu, „kolíbku“, zasahující zhruba do poloviny průměru klacíku. Pak píšťalku odřízneme od klacíku a vytvoříme štěrbinu – konec klacíku před okénkem v kůře jemně šikmo seřízneme. Dřevo ubíráme jen velmi málo – štěrbina (tryska) nesmí být příliš velká, aby vzduch, který do ní foukáme, ve štěrbině proudil velmi rychle a na hraně okénka tak mohl vzniknout základní tón. Obnažené dřevo je třeba před každým nasunutím kůrové trubičky naslinit – dřevo rychle vysychá a drhnoucí trubička by se mohla při nasazování poškodit...

Podrobný text najdete v časopise Receptář nebo na stránkách ireceptar.cz.