Jak se předpovídá počasí u moře?

Vítr u moře - jak se asi nazývá?

Mistrál, bríza, cyklon, monzun – to v české předpovědi počasí jen tak neuslyšíme. Víme, co všechno nás může překvapit u moře? A jaké jsou záludnosti pobřežní předpovědi počasí?


Meteor 20. 8. 2016
01:05 Vodní mýtus – polyvoda
07:00 Správné znění 1. Newtonova zákona
13:10 Předpověď počasí na břehu moře
23:32 Jak bakterie pozná, kam jít za cukrem?
28:36 Sherlock Holmes a rybářská rovnice

Davy Čechů míří i letos k moři, nejčastěji do Chorvatska, ale také do Španělska, Itálie nebo Řecka. Myšlenku na to, že by jim mohl celý týden propršet, si připouští jen málokdo. Přitom i to je možné.

Pršet může i ve Středozemí

„Samozřejmě, že může pršet. I když záleží na tom, u jakého moře budeme. Středomořské klima je typické suchým létem, což ale nevylučuje poměrně četné bouřky,“ uvedl v Meteoru Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Déšť na letním chorvatském pobřeží je spíše výjimečný, zatímco třeba u Baltu nás zas až tak nepřekvapí. „Vlivem přechodů atmosférických front a s nimi spojenými srážkami a větrem, má Balt pověst ne příliš dobrou. Ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že i tam může být týden moc pěkný,“ dodal Novák.

Klima není počasí

„Ovšem mluvíme o klimatu, tedy o dlouhodobých poměrech, ne o počasí. To pak může být jiné, střídají se různá počasí. Což znamená, že my sice můžeme říct, že u Středozemního moře je pravděpodobnost pěkného počasí vyšší, ale ne vždy vám to musí vyjít,“ zdůraznil Martin Novák.

Na co není zvyklý český meteorolog?

„Fyzikální zákony platí stejně na pobřeží i ve vnitrozemí. Úplně jiné tedy předpovídání počasí být nemůže. Je ale pravda, že v pobřežních oblastech najdeme jevy, se kterými se my, suchozemci, běžně nepotkáme,“ řekl Martin Novák.

U moře se například rozeznává několik druhů větru – mistrál, bríza, monzun, tropické cyklony a podobně.

Když na pláži prší.jpg

„A na co není český meteorolog vůbec zvyklý, to je nutnost předpovídat i výšku vln, to je podstatný rozdíl v práci meteorologa,“ přiblížil Novák.

Mistrál – alpský chlad u moře

Název „mistrál“ znají Češi především díky Karlu Gottovi, který o něm zpívá v jednom ze svých songů. „Mistrál je speciální případ bóry, tedy silného proudu studeného vzduchu, který se omezuje na údolí jihofrancouzské řeky Rhony,“ popsal Martin Novák.

„Studený vzduch, který přepadne přes alpský hřeben, se natlačí do údolí Rhony, které vede přímo k Marseille, kde řeka ústí do Středozemního moře. Těžký studený vzduch se z alpských vrcholů řítí údolím řeky velkou rychlostí, která může v marseilleských přístavech přesáhnout až 100 km za hodinu,“ vysvětlil meteorolog.

Osvěžující bríza

Mistrál tedy nebude zrovna příjemný jev, na rozdíl od brízy. „Právě bríza bývá tím, co pobyt u moře činí tak osvěžujícím. Přes den se nad rychle se ohřívajícím povrchem vytvářejí vzestupné pohyby teplého vzduchu a na jeho místo se dostává chladnější osvěžující vzduch od moře,“ vysvětlil Novák.

koupání u moře

Vítr v plachtách

Přes noc se cirkulace otáčí, čehož zejména v minulosti využívali rybáři. „V noci vzduch stoupá nad vodní hladinu, která je teplejší než už prochlazený povrch, a tím pádem tedy proudí z pevniny nad moře. To je také důvod, proč rybáři vyráželi na ryby už v brzkých ranních hodinách, kdy foukal vítr nad moře, a oni tím měli zajištěný vítr v plachtách, a vraceli se přes den, kdy vítr foukal nad pobřeží,“ dodal Novák.

Opřít se o vítr

U moře může být pěkně větrno. „Vítr ale nebývá nárazovitý, nad hladkou mořskou hladinou se totiž nevytvářejí tak výrazné turbulence jako nad mnohem drsnější pevninou,“ zmínil Martin Novák. „Turbulence na pevnině zvyšuje také termika, to znamená sousedství povrchů s rozdílnými teplotami, které se vyrovnávají,“ dodal.

Přesto průměrné rychlosti mohou být na pobřeží poměrně vysoké. „Z vlastní zkušenosti vím, že lze opřít 125 kilogramů živé váhy o vítr, což se mi povedlo na jednom bretaňském vrcholku, který má sice pouhých 300 metrů nad mořem, ale je to první kopec v cestě větrů na pevnině,“ doplnil Novák.

Déšť bez překážky

Přímo u moře zpravidla nebývají vysoká pohoří. Proto napadne otázka, jestli u pobřeží neprší méně proto, že mrakům nestojí v cestě překážka, na které by se mohly vypršet.

„Záleží na tom, o jakém pobřeží mluvíme. Třeba norské pobřeží je vlivem Skandinávského pohoří pověstné častějšími srážkami, včetně jejich delšího trvání,“ upozornil Novák.

„Srážky na norském pobřeží jsou výsledkem postupu tlakových níží a atmosférických front od Islandu na východ. V teplém období navíc srážky zesilují výstupné pohyby nad teplejší pevninou. V tom případě se vytváří kupovitá oblačnost a intenzita srážek se zvyšuje,“ doplnil Novák.

Moře - tvůrce oblaků

Moře a oceány jsou velkými rezervoáry vody. „Větší množství páry ve vzduchu a vzestupné pohyby nad prohřátou pevninou mohou na pobřežní linii vést k vytvoření oblačnosti i srážek,“ dodal Novák.

Moře – akumulátor tepla

Ještě výraznější je role moří a oceánů jako akumulátorů tepla. „Obrovský rezervoár vody je výrazným klimatotvorným prvkem. Voda se stálou teplotou totiž nedovoluje výrazný pokles teplot v zimě nebo v noci. Odvod tepla do hloubek moře vede k tomu, že chybí teplo k přehřátí vody u hladiny, a tím pádem se snižují maximální teploty na pobřeží. Výsledkem je menší denní, respektive roční amplituda teploty. Tedy že je menší rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší teplotou vzduchu,“ vysvětlil Novák.

Tropické ostrovy

Úplně nejstálejší teplota oceánu je v tropickém pásu. Na ostrovech v těchto oblastech jsou nejnižší roční amplitudy teploty na světě.

„Na některých místech jsou to dokonce jen dva stupně Celsia. Možná je to ideální místo k životu z hlediska šatníku, protože nemusíte střídat letní a zimní oblečení. Ale já bych tam tedy vzhledem k vysokým teplotám bydlet nechtěl,“ uzavřel meteorolog Martin Novák.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková