Jak domácí násilí vnímají sami násilníci? Dokument Květinou neuhodíš

27. říjen 2013

Dobrá vůle

Svědectví mužů, kteří nezvládají svou agresivitu. Málo diskutovaný přístup k fenoménu domácího násilí. Dokument poukazuje na nedostatky v českém právním a sociálním systému, které posilují zjednodušující černobílé vnímání problému.

Autor dokumentu Ivan Studený představuje tři typy agresorů, kteří všichni skutečně tloukli své ženy. Příkladem k sobě zcela nekritického a evidentně vyšinutého chlapa je Vladimír, který za surové napadení své bývalé manželky strávil část života ve vězení.

Ivan Studený, autor dokumentuVadilo mi, že o domácím násilí se dozvídáme jen z příběhů a šokujících výpovědí jeho obětí. Chtěl jsem poznat verzi druhé strany. Jak sami sebe a své činy vnímají násilníci.

Petra Adamová, policejní vyšetřovatelkaKaždý případ je jiný. Když mám být dobrý policajt, musím o tom člověku zjistit všechno. Co svědčí proti němu i pro něj. Nikdo není černobílý.

Autor: Ivan Studený
Dramaturgie a režie: Lenka Svobodová
Mistr zvuku: Štěpán Linhart

Sebelítostný Václav ukazuje trýzeň psychicky labilního člověka, který se chová agresivně ve chvíli, kdy je zahnán do kouta a nezvládá své emoce. A nakonec vystupuje v pořadu i skupina agresorů, kteří z vlastní vůle vyhledali terapeutickou pomoc.

Žalostný stav péče o oběti

Odborníci pracující denně s oběťmi i pachateli domácího násilí upozorňují v dokumentu na žalostný stav péče o násilné osoby. Například terapeutická skupina působí v celé republice jedna jediná.

„Nemůžeme odmítnout fakt, že agresoři jsou lidé, kteří potřebují pomoc,“ říká psycholog a terapeut Martin Jára. „Dost úspěšné terapeutické programy působí v zahraničí: v Británii, Švýcarsku, Německu i USA. Odmítat je znamená zpochybnit celý sociální systém.“