Jacques Rupnik: Jakmile se zabydlí nové mocenské struktury, občanská společnost je ponechána v ústraní

„Podstata demokracie se vyjeví podle toho, jak se chováme k menšině, k opozici,“ připomíná Jacques Rupnik. „Demokracie má umožnit alternativu u moci. Ne drtit.“

Česko-francouzský politolog připomíná, jak se po roce 1989 prakticky všechny režimy snažít dát si demokratickou legitimitu: Miloševič, Lukašenko nebo Putin organizují volby.

Putinovská demokracie

„Orbán dokonce naprosto férově vyhrál drtivě volby.“ Jenže putinovské pojetí demokracie nemá s tím původním už vůbec nic společného.

Podle Rupnika je současný negativní vývoj nejvíce vidět v Maďarsku. „Maďarsko vždycky bylo dáváno za příklad nenásilné transformace. A po 20 letech tam máte najednou systém, kde demokraticky zvolený premiér řekne, že chce neliberální demokracii.“

Média: nový druh moci

Liberální vláda je totiž omezena ústavou a různými nevolenými institucemi jako třeba národní bankou, ústavní soudem. „Když ale zrušíte dělbu moci a ještě ovládnete média, pak můžete prosazovat demokracii, ale trošku zvláštního typu.“

Co nás tedy rok 1989 naučil nového? „Že jsou protesty proti diktaturám. Ale i protesty proti demokraciím,“ myslí si Rupnik. „A jak křehké jsou režimy, které se nám zdají velice pevné.“

Jaký je podle Rupnika polistopadový vývoj v Česku i ve střední a východní Evropě? A jaké má nespokojená demokracie priority? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.