Ivan Hoffman: Nezdá se, že by Evropa směřovala k nějaké revoluci. Vícerychlostní ale opravdu je
Neformální víkendový summit už jen 27 zemí EU si připomněl 60 let od podpisu Římské deklarace, základních kamenů evropské integrace, na kterých vznikla jednotná Evropa. Stojíme na rozcestí? Jaká by měla Evropa být?
Bezpečnější, jednotnější, prosperující a sociálně orientovaná. „Výročí přišlo v pravou chvíli,“ myslí si Ivan Hoffman. Brexit prý otevřel dvířka otázkám, jako jestli zůstaneme pohromadě, nebo se EU bude jen dál drolit. „Odpovědi ale dají pouze voliči,“ dodává.
Evropa není jednotná, ani stejná se stejnými problémy. Jiné otázky řeší země bohaté, jiné ti, kteří se připojili později. A když se k tomu přidají místní zájmy je tady vícerychlostní EU. Ivan Hoffman, komentátor
Lidé chtějí změnu, ale...
Po nizozemském vítězství proevropských stran teď budou velmi důležité výsledky francouzských prezidentských a německých parlamentních voleb. „Zdá se, že ale Evropa k nějaké revoluci nesměřuje. Lidé sice chtějí změnu, ale jen když mají jistotu, že povede k něčemu lepšímu. Nemění systém, vyměňují jen tváře politiků,“ myslí si. Převahu má totiž obava, že by změna mohla vést k ještě horšímu.
Vícerychlostní Evropa je realita
V Římě se taky hodně hovořilo o vícerychlostní Evropě. „To je opravdu realita. Nebude to bez ústupků a ohleduplnosti „silnějších“ k těm slabším. To, co drží EU pohromadě, krom touhy žít v míru, je společný trh pro který ale musí existovat i společná pravidla. Nejde zavádět protekcionistickou politiku, určovat cla, bránit volnému pohybu, dělat jen to, co je pro silnějšího výhodné a zapomenout na solidaritu. Jen tak celek udrží pohromadě.“
Římská deklarace: EU silnější a odolnější prostřednictvím větší jednoty a vzájemné solidarity. https://t.co/xcpimWRr9C pic.twitter.com/0yQT08oz4T
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 25. března 2017
Kdo je na chvostu?
Malá solidarita je ale vyčítána i Česku a dalším zemím východní Evropy. Patříme tedy do té slabší části? „My nejsme ti největší potížisté, vytýkají nám jen malou solidaritu v případě migrační krize. Daleko větším problémem je Řecko, které se přes pomoc propadá do stále větší krize a bídy. Ve stejné pozici bude brzy Itálie. Tam je to ale horší nejen proto, že patří mezi zakládající země, ale taky má i daleko větší ekonomiku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
