Italský příběh Karla IV. aneb Cesta ke korunám

15. květen 2016

Nebezpečné přechody Julských Alp, intriky a pokus o atentát. Dokument o dobrodružné výpravě za císařskou korunou, kterou Karel IV. v době, kdy se na cestu vydal, ještě neměl vůbec jistou.

Karel se s družinou 300 jezdců vydává symbolicky 28. září 1354 (na sv. Václava) po karolínské stezce na korunovační jízdu. Jeho prvními zastávkami jsou říšská města Norimberk, Sulzbach a Řezno. Vykoná tu nejnutnější administrativní záležitosti a zajistí správu země během své dlouhé nepřítomnosti.

Pobízejí ho ale ke spěchu. Alpy je třeba překročit, než napadne sníh a horské průsmyky nebudou schůdné. Protože ještě není jasné, jestli se vůbec císařská korunovace uskuteční, cestuje Karel IV. bez arcibiskupa Arnošta z Pardubic i bez královny. Julské Alpy překračuje u severoitalské Gemony.

Viscontiové pro císaře a železná koruna

Do Udine slavnostně vjede 14. října. Vítá ho akvilejský patriarcha (a Karlův nevlastní bratr) Mikuláš Lucemburský se zprávou o smrti milánského arcibiskupa Giovanniho Viscontiho (Viscontiové už v minulosti bránili vzniku lucemburského panství v Toskánsku jako opěrného bodu pro ovládnutí Itálie).

Josef Mathauser: Karel IV. nechává stavět Hladovou zeď

Úmrtím silného protivníka se otevřela možnost dalšího vyjednávání pro získání železné koruny Lombardie, v níž je údajně roztaven hřeb z Kristova kříže. K družině se přidávají další šlechticové i církevní hodnostáři, včetně akvilejského patriarchy, a doprovází panovníka do Milána.

Na svátek Klanění tří králů 6. ledna 1355 je Karel v bazilice sv. Ambrože korunován italským králem, což ale nemá žádný vliv na korunovaci císařem. (Tradici korunování železnou korunou zavedli v Itálii langobardští králové a nechal se tak korunovat i císař Jindřich VII. Lucemburský, Karlův dědeček).

Zastavení v Pise a císařská korunovace

Výprava brzy poté opouští Milán směrem na jih do Toskánska a 18. ledna 1355 na dva měsíce zastaví v Pise, kde je v katedrále je na Náměstí Zázraků pochován právě Jindřich VII. Mezitím dal totiž papež Inocenc VI. souhlas k císařské korunovaci a Karel tu čeká na Arnošta z Pardubic a královnu Annu Svídnickou.

Adolf Liebscher (1857-1919): Karel IV. s Annou Svídnickou vjíždí roku 1355 do Říma ke korunovaci

Společně pak šest měsíců putují z tábora na vrchu Monte Mario do Říma, kde je 5. dubna 1355 (na Boží hod velikonoční) Karel v bazilice sv. Petra pomazán a korunován císařem Svaté říše římské. Korunovační bohoslužbu vykonal ostijský biskup, kardinál Pierre de Colombiers.


Dnes je originál říšské koruny vystaven ve vídeňském Hofburgu. Poslední vyrobená replika je na Karlštejně, který byl vybudován právě pro uchování korunovačních klenotů a jiných posvěcených předmětů.

Císařskou korunovací získal Karel titul „Karel Čtvrtý, z Boží milosti císař Římanů, vždy rozmnožitel říše, a král Český“. Ke svému postavení měl ty nejlepší předpoklady dané do vínku svými předky z lucemburské a přemyslovské dynastie i výchovou na nejlepším dvoře tehdejší Evropy ve Francii.

Pokus o atentát na císaře

Papežové sídlící v Avignonu a podporující francouzského krále se obávali převzetí moci císařů nad Věčným městem. Proto se také Karel IV. papeži zavázal, že se v Římě zdrží jediný den v hodnosti císaře, a i když byl italskými intelektuály vyzýván k tomu, aby se v Římě usadil, neměl to nikdy v úmyslu.

Při návratu z Říma se Pisa stane místem neúspěšného císařského atentátu: v noci z 19. na 20. května 1355 propukne požár v sídle Rady Pisánské republiky, kde je manželský pár ubytován. Po vyšetření události nechá Karel IV. popravit sedm vůdců povstání předních patricijských rodin.

Palác Anziani v Pise, místo pobytu Karla IV. po císařské korunovaci

Italský zázrak v Praze

V italském prostředí Karel IV. nezanechal příznivý ohlas. Bohaté italské městské státy výměnou za privilegia a svobody zaplatily císaři během korunovační jízdy ohromné peněžní částky. Ke zklidnění politické situace ale na poloostrově nedošlo.

Předpokládá se tak, že finanční zázemí pro urbanistický rozvoj Prahy a rozkvět Českého království by nebyl možný bez italského bohatství.

03625556.jpeg

Všechny Dokumenty Dvojky najdete po jejich odvysílání taky v Archivu pořadů.

autor: Michaela Krčmová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...