Ilona Švihlíková: Rozpočet eurozóny je běh na dlouhou trať

Evropská centrální banka
Evropská centrální banka

Německo a Francie se dohodly na společném návrhu rozpočtu pro eurozónu. S čím konkrétně rozpočet počítá a dočkáme se v blízké době jeho uvedení do praxe?

Dvě nejsilnější evropské ekonomiky si od rozpočtu slibují snížení ekonomických rozdílů mezi zeměmi používajícími euro a pomoci odvrátit budoucí krize. S návrhem na vytvoření rozpočtu přišla Francie, která měla v počátku na mysli především jeho stabilizační funkci.

Tandem Merkelová-Macron nemá důvody na ustavení italské vlády čekat

„Rozpočet měl podle francouzského návrhu fungovat jako nástroj boje proti krizi nebo recesi v dané zemi eurozóny,“ vysvětluje ekonomka Ilona Švihlíková s tím, že rozpočet eurozóny by měl být podobnější rozpočtům jednotlivých členských zemí. „Současný rozpočet EU je koncipován úplně jinak,“ dodává.

Nový rozpočet, nová daň?

Německý přístup k francouzskému návrhu byl dlouhodobě velmi kritický a zdůrazňoval spíše funkci udržování konkurenceschopnosti. Ekonomické analýzy podle Švihlíkové také uvádějí, že není jasné, z jakého zdroje by byl nový rozpočet financován.

„Zřejmě by se musel objevit nějaký nový zdroj, například v podobě nové jednotné daně v eurozóně, například daně z finančních transakcí, o které se jednu dobu hovořilo velice intenzivně,“ odhaduje ekonomka.

Rozpočtová utopie

Projekt nového rozpočtu komplikuje i odpor některých zemí jako je Finsko nebo Nizozemsko a blížící se odchod Velké Británie z eurozóny, který bude znamenat nezanedbatelný výpadek příjmů. „Německá strana počítá s tím, že to bude trvat roky,“ myslí si Ilona Švihlíková.

A pokud by mělo platit, že na rozpočet dosáhnou pouze země, které dodržují pravidla Evropské unie omezující rozpočtové schodky, stává se projekt společného rozpočtu eurozóny podle Švihlíkové vlastně zbytečným projektem.

Pokud si dáme tak restriktivní pravidla, že je ta země buď vůbec nedokáže plnit, nebo když je plní, tak sama sobě způsobí recesi, viz Itálie, tak jsme tam, kde jsme byli.
Ilona Švihlíková

Další témata rozhovoru: Turecko se chce stát významnou energetickou křižovatkou. Jakou roli v tom hraje plynovod Turkish Stream na ose Ankara-Moskva, který by měl být dokončen v roce 2019? Jak je na tom Česká republika s energetickou závislostí? Jaká je role eura ve světové ekonomice? V jaké kondici je teď česká ekonomika? Jaké důsledky má obchodní válka mezi USA a Čínou pro globální ekonomiku?

Spustit audio

Související