Hutta

19. říjen 2016

Příjmení Hutta mohlo mít vícero motivací. Mohlo vzniknout ze středohornoněmeckého huot, tj. „klobouk“, „čepice“, „helma“, asi jako příjmení pro výrobce čepic nebo jméno pro někoho, kdo nosil nápadnou pokrývku hlavy. Další možností je výklad ze středohornoněmeckého huot(e) ve významu „dozor“, „dohled“, „hlídání“, „střežení“ jako původní označení hlídače, strážného apod. Koncové -a pochází z češtiny (podobně jako u příjmení Fišera z Fišer). Dobrava Moldanová vykládá příjmení Huta s jedním -t- jako „pracovník v huti“. V současnosti žije 137 nositelů příjmení Hutta se dvěma -tt- a jen 78 s jedním -t-.

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 71; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 69; K. Rymut, Nazwiska Polaków: słownik historyczno-etymologiczny díl I, A–K, Kraków 1999, s. 316 (Huta)

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.