Husník
Dotaz na příjmení Husník se řešil na stránkách časopisu Naše řeč již v roce 1928 a tehdejší odpověď je stále platná. Slova s příponou -ník odvozená od jmen zvířat znamenají buď místo, kde se tato zvířata chovají (rybník, kurník, holubník), a nebo osoby, které se jimi zaměstnávají (chytají je, chovají, pasou, prodávají apod.). Husník by tedy mohl býti původně chlévec na husy; pak by bylo příjmení snad posměšnou přezdívkou pro nějaké malé stavení. Máme i příjmení Chaloupka, Stodola, Bouda apod. Označení zaměstnání je např. ptáčník, v době starší i holubník neboli holubář. Slovo husník jako název zaměstnání (čteme v tom smyslu také např. o husácích, kachnářích, kokotářích) je doloženo v seznamu poddaných kláštera strahovského, v urbáři z r. 1410, zachovaném v opise o něco pozdějším; a z něho asi nejspíše vzniklo i příjmení Husník. V současnosti jej nosí 319 osob.
Použitá literatura:
F. H., Husník, Naše řeč, 12, 1928, 10, s. 234‒235; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 71; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 123; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 193
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
