Původně si myslel, že půjde o knihu založenou na rodinných zážitcích. „Jenže když jsem rukopis po sobě přečetl, došlo mi, že jsem z těch postav udělal takové pitomce, že to o rodině být prostě nemůže,“ směje se.
Autorova maminka mu však dala vlastní výklad: „Všechno to jsou lži. Hlavně to nevydávej, protože se v tom každý pozná.“ A jak Javůrek dodává, přesně to je na té knížce nejlepší.
Čtěte také
Chtěl vytvořit příběh, při kterém se čtenáři pobaví, odpočinou si a možná i připomenou něco hezkého z minulosti. Nejde o žádný temný popis komunismu ani o historický román – spíš lehkou frašku, která má především zvednout náladu.
„Potřeboval jsem vykročit z krabičky, do které jsem byl zaškatulkovaný. Uvědomil jsem si, jak moc pro mě znamená vnitřní svoboda. Záleží mi na tom, co si čtenáři pomyslí. Ale tentokrát jsem prostě chtěl napsat veselou knihu.“
