Hudba si jde vždy vlastní cestou
Okamžiky štěstí, uvolnění. To vše zažívá hudebník Kryštof Marek hlavně ve chvíli, kdy dokončí práci.
Je to dirigent, skladatel, textař, aranžér a jazzový pianista. Od konce 80. let působí v mnoha hudebních a divadelních projektech v celém spektru hudebních žánrů.
„Hudba si jde sama svou cestou. Je důležité jí v té cestě nepřekážet.“ Za každou cenu prý nečeká, že se jeho dílo bude líbit. Na druhou stranu, když jej někdo pochválí, je to pro něj senzace.
Za vše může jazz
Jeho cesta k umění začala už v 11 letech, kdy se zamiloval do jazzu. Stal se pro něj obrovskou a nečekanou svobodou. „Najednou to bylo něco nového. Prostě se všichni na sebe usmívali. Měli radost.“
Jazzmani na jevišti jsou sami za sebe a přitom musí tvořit tým. „Je to stejné i v životě nebo přírodě. A je úplně jedno, jestli jsme na jevišti dva nebo je nás tam čtyřicet.“
Zajímavé je podle Kryštofa Marka sledovat večer, kdy si muzikanti zrovna nesednou. Může být mezi nimi úplně normální mezilidské napětí. „Ale to, co z toho vznikne, je často neočekávané.“
Zůstal pro něj jazz a hudba jako taková i dnes životní inspirací? Zažívá okamžiky štěstí? „To se stává hlavně ve chvíli, když mám za sebou velký objem práce.“
Kryštof Marek je totiž také autorem houslového koncertu, dirigentem muzikálů, autorem kompozic pro vlastní bigband. „Když něco dokončím, tak se dostaví okamžik štěstí. Něco je odevzdáno, něco je přijímáno.“
Co dělá v Hudebním divadle Karlín? Proč pořádá koncerty hvězd na Žofíně? Jaký má vztah s manželkou a čtyřmi dětmi? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.