Hrajeme Česku. Poslední živý koncert Hudby Hradní stráže vyvrcholí Svatováclavským chorálem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hudba Hradní stráže

Dvojka přenesla i poslední živý koncert Hudby Hradní stráže z katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Pořadem provázel Václav Žmolík. Poslechněte si záznam.

Čtvrtým koncertem z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha se v neděli 24. května 2020 od 13:00 uzavřel cyklus Hrajeme Česku, přenášený živě Českým rozhlasem Dvojkou. Slavnostní program byl sestaven jako pozvání k návštěvě Pražského hradu, symbolu české státnosti a duchovního centra naší země.

Brány Pražského hradu se znovu otevřou veřejnosti v pondělí 25. května, po dvou měsících nucené přestávky způsobené pandemií koronaviru. Vyvrcholením koncertu i celého cyklu bylo uvedení Svatováclavského chorálu.

V odpoledních hodinách zahrála Hudba Hradní stráže opět i „do oken“ obyvatel městských čtvrtí přilehlých k Pražskému hradu:

  • ve 13:30 z I. nádvoří směrem na Hradčany
  • ve 13:45 z Matyášova pavilonu směrem na Malou Stranu
  • ve 14:10 z bašty na Opyši směrem ke Starému městu
  • ve 14:45 z ochozu Letohrádku královny Anny v Královské zahradě směrem do Dejvic

Zahráli členové Hudby Hradní stráže npor. Jiří Krýsl, nrtm. Jan Verner, nrtm. Stanislav Zeman, nrtm. Zdeněk Thuma, nrtm. Ondřej Sokol, nrtm. Jiří Genrt a nrtm. Petr Mori, spolu s varhaníkem Josefem Kšicou.

Program

  1. J. Clarke: The Prince of Denmark's March – septet Hudby Hradní stráže, Josef Kšica
  2. Fanfára z Horní Sloupnice – septet Hudby Hradní stráže
  3. W. A. Mozart: Adoramus Te – sextet Hudby Hradní stráže
  4. Svatováclavský chorál – sextet Hudby Hradní stráže, Josef Kšica

Prince of Denmark's March

Pochod prince dánského napsal anglický barokní hudební skladatel a první varhaník nově přestavěné katedrály sv. Jeremiah Clarke kolem roku 1700. Po mnoho let byl kus nesprávně připisován Clarkovu staršímu a známému současníkovi Henrymu Purcellovi. Podle některých zdrojů byl pochod psán na počest prince Jiřího Dánského, manžela britské královny Anny Stuartovny.

Pochod je populární svatební hudbou, zněl při svatbě lady Diany Spencerové a prince Charlese v roce 1981 i během svatby prince Joachima Dánského a Alexandry Manley v roce 1995. Skladba byla často vysílána rádiem BBC během druhé světové války, zvláště jako součást programu směřovaného do okupovaného Dánska, kde byl spojen s opozicí vůči nacistické okupaci a propagandě.

Fanfáry z Horní Sloupnice

Jde o věžní hudbu (Turmmusik) od anonymního skladatele z 18. století. Původně byla psána pro soubor v obsazení tři trubky, dva lesní rohy, pozoun a tympány. Horní Sloupnice je část obce Sloupnice v okrese Svitavy. Mezi její památky patří kostel sv. Mikuláše, původně románská stavba barokně přestavěná v 18. století, spolu se zvonicí z roku 1807.

Adoramus Te

Skladba Wolfganga Amadea Mozarta do češtiny překládaná jako Uctíváme Tě se recituje nebo zpívá mezi jednotlivými zastaveními Křížové cesty. Křížová cesta, někdy podle jejího cíle nazývaná Kalvárie, je symbolická cesta sledující události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Zahrnuje dění kolem jeho odsouzení Pilátem Pontským, nesení kříže po Via Dolorosa a ukřižování na hoře Golgota (Kalvárie). Křížová cesta je rozdělena obvykle na čtrnáct zastavení, která odpovídají jednotlivým událostem tradičně spojeným s pašijemi.

Svatováclavský chorál

Český církevní hymnus, jehož kořeny sahají patrně až do 12. století. Původně měl tři pětiřádkové sloky rýmů, ukončené refrénem „Kyrie eleison“. Obsahem prostá modlitba ke sv. Václavu, vévodovi a prvnímu patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení.

Dobu vzniku této písně kladla stará tradice do 14. století, její autorství bylo připisováno pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic nebo arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimě (jak uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan). Bohuslav Balbín obě tyto domněnky kombinoval: Arnošt prý píseň složil, Očko rozšířil. Svatováclavský chorál je ale mnohem starší.

Strofická stavba, jazyková stránka, zvlněná melodie a harmonizace této písně ukazují spíše na 13. století. Konečně úpěnlivá prosba v písni „utěš smutné – zažeň vše zlé“ svědčí o pohnuté době, a tou zřejmě mohla být léta braniborské správy (1278–1283).

Zdá se ale, že text písně se vyvíjel postupně a jeho prazáklad zřejmě pochází již ze století dvanáctého. Někdy na rozhraní 14. a 15. století přibyly dvě nové strofy: „Ty jsi dědic české země“ a „Maria, matko žádoucí“.

V zápise o rukopise litoměřickém z konce 15. století se uvádějí opět nové strofy, mezi nimi sloka, obsahující invokaci k ostatním českým světcům. Ty ovšem později ze standardního textu vypadly. Chorál s původně staročeským textem dostal svoji finální podobu, užívanou dodnes, zřejmě v 18. až 19. století. Přečkal staletí a je nadále pravidelně zpíván, zpravidla na konci nedělní velké mše nebo o významných křesťanských svátcích.

V době vzniku Československa existovaly snahy o to, aby se píseň stala národní hymnou. Chorál byl zpíván při významných událostech, jako byly korunovace českých králů, zazněl i při pohřbu T. G. Masaryka nebo Václava Havla.

Hudba Hradní stráže České republiky

Hraje při veškerých protokolárních aktech prezidenta republiky a při slavnostním střídání stráží, konaném každý den v pravé poledne na prvním nádvoří Pražského hradu. Podílí se na přípravě a hudebně zabezpečuje pietní akty na území České republiky. Organizuje a zabezpečuje činnost malých žesťových souborů, fanfárových skupin a tanečního orchestru. Provádí sezónní hudební produkci při otevírání Jižních a Královských zahrad Pražského hradu. Zabezpečuje hudební produkci při bohoslužbách a jiných aktech pořádaných duchovní službou AČR.

První vystoupení skupiny trubačů Hradní stráže proběhlo 15. března 1990 u příležitosti první zahraniční návštěvy u prezidenta Václava Havla. Hlavu našeho státu tehdy navštívil prezident SRN Richard von Weizsäcker. Tímto dnem také začalo každodenní provádění slavnostního střídání na prvním nádvoří Pražského hradu.

Od 1. července 2004 se zrušením povinné základní vojenské služby stal z Hudby Hradní stráže plně profesionální orchestr. V roce 2019 prošla Hudba, stejně jako celá Hradní stráž strukturálními změnami, po kterých konečný počet jejích členů byl z původních 26 navýšen na 34 včetně velení.

Spustit audio
autor: Český rozhlas Dvojka

Související