Hrajeme Česku. Dvojka exkluzivně přenesla i druhý koncert Hudby Hradní stráže

22 fotografií

V neděli 19. dubna 2020 zazněl z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě v přímém přenosu Českého rozhlasu druhý koncert Hrajeme Česku. Pro povzbuzení občanů České republiky i všech našich přátel v zahraničí zahrají členové Hudby Hradní stráže.

Odpoledne pak potěšila i obyvatele městských čtvrtí přilehlých k Pražskému hradu:

• ve 13:30 zahrála „do jejich oken“ z I. nádvoří směrem na Hradčany
• ve 13:45 z Matyášova pavilonu směrem na Malou Stranu
• ve 14:10 z bašty na Opyši směrem ke Starému městu
• ve 14:45 z ochozu Letohrádku královny Anny v Královské zahradě směrem do Dejvic

Pořadateli koncertu byly Kancelář prezidenta republiky, Vojenská KPR a Hradní stráž ve spolupráci s Českým rozhlasem.

Hrajeme Česku

• Začátek přímého přenosu ve 13:00
• Moderuje V. Žmolík
• Délka programu 15 minut
• Hrají členové hudby Hradní stráže: nrtm. Jan Verner, nrtm. Petr Cibulka, nrtm. Martin Homolka
• Zpěv Jana Koucká a varhany Josef Kšica

Po celou dobu, vyjma hudebníků u přímé hudební produkce, měli všichni zúčastnění nasazeny zdravotní roušky. Hudebníci dbali na to, aby byli při hudební produkci obráceni do prostoru bez přítomnosti dalších osob.

Program

1. Victimae paschali laudes – nrtm. Petr Cibulka
2. César Franck: Panis Angelicus – nrtm. Jan Verner, Jana Koucká, Josef Kšica
3. You Raise Me Up – nrtm. Martin Homolka
4. What a Wonderful World – nrtm. Petr Cibulka

Victimae paschali laudes (Chvála velikonoční oběti)

Jde o sekvenci předepsanou římskokatolickou církví při mši pro dny velikonočního oktávu (osm dní po svátku Zmrtvýchvstání Páně). Zpravidla bývá připisována Wipovi Burgundskému, kaplanovi císaře Konráda II. Sálského. Pochází z 11. století.

Je to jedna z mála sekvencí, které jsou používány dodnes. Po Tridentském koncilu byly v misálu zachovány pouze čtyři sekvence, Veni Sancte Spiritus, Lauda Sion, Dies Irae a právě Victimae paschali laudes (později bylo přidáno ještě Stabat Mater). Existuje celá řada zhudebnění, nejčastěji se ale používá originální verze gregoriánského chorálu.

Panis angelicus (Chléb andělů)

Předposlední strofa hymnu Sacris solemniis, napsaného sv. Tomášem Akvinským pro svátek Božího těla. Vyjadřuje učení proměny chleba a vína v Tělo a krev Kristovu. Strofa začínající slovy Panis angelicus byla často zhudebněna odděleně od zbytku hymnu. Skvělým příkladem je dílo belgicko-francouzského skladatele a varhaníka Césara Francka z roku 1872 pro tenor, harfu, cello a varhany.

You Raise Me Up

Píseň zkomponovaná norsko-irským duem Secret Garden. Hudbu napsal Rolf Løvland, text Brendan Graham. Původní nahrávka pochází z roku 2002. V dalších letech píseň nazpívala více než stovka umělců, mezi nimi Josh Groban, skupina Westlife, Aled Jones nebo irská skupina Celtic Woman.

What a Wonderful World

Píseň napsali Bob Thiele (pod pseudonymem George Douglas) a George David Weiss a původně ji nahrál Louis Armstrong. Jeho verze vyšla v roce 1967 na singlu, který se umístil na vrcholu Britské singlové hitparády. Coververze písně později nahráli například Tony Bennett nebo Nick Cave. Českojazyčnou verzi vydal Karel Gott pod názvem Svět je báječnej kout na svém albu Sentiment.