Horolezec Marek Holeček: Everest? To se radši půjdu podívat o kopec vedle

Jekyll a Hyde... „Lezení? To je hlad, strach, žízeň, opuštěnost,“ říká Marek Holeček
Jekyll a Hyde... „Lezení? To je hlad, strach, žízeň, opuštěnost,“ říká Marek Holeček

Do studia přišel těsně před další cestou. Do Pákistánu. Proč ho neláká Everest? A jak se horolezec vypořádal se smrtí parťáka Zdeňka Hrubého při sestupu z Gašerbrumu?

Nejvyšší vrchol, kterého Marek Holeček dosáhl, byl Nanga Parbat v 8125 m n. m. „Nikdy mě nezajímalo, jak je ten kopec vysoký. Spíš jak vypadá, kde je. Protože jsou různé zeměpisné šířky, podnebí a to určuje dynamiku v těch samotných horách.“ Everest ho teda neláká?

„Everest je symbol. Třetí pól naší planety,“ připouští. „Ale ztrácí se tam ten základní moment: klid hor.“ Taky jsou už všechny cesty známé. „Nenašel jsem tam žádnou pěknou linii. To se radši půjdu podívat o kopec vedle, kde je klid a kde ještě můžu udělat první stopy.“

Marek Holeček a jeho první stopy v Antarktidě

Staří, slepí, bezhlaví…

Když má Everest vrcholový den, vyleze tam i 250 horolezců. „Lidi tam chodí už třeba i bez nohou. S protézami. Staří, třeba, 80letí. S kyslíkem tam lezou. Slepí tam byli. Bezhlaví. Těch je tam hodně,“ glosuje vysokou úmrtnost na hoře. Co jeho samotného žene pořád nahoru?

„Nahoru dolízám úplně unavený a zoufalý z toho, že mě čeká ještě sestup. Horolezecký vrchol je vždycky dole.“ Letos chystá čtvrtý pokus o Gašerbrum. Vezme ho konečně na milost? „Kopec neuteče,“ směje se. V roce 2013 se ale právě tam zabil jeho spolulezec Zdeněk Hrubý.

O smutku nemá smysl mluvit

„Zdenda se zřítil stěnou dolů. Viděl jsem ho a viděl jsem i, kam dopadl. To je šok. Ale než se úplně spustí neovladatelný třes v rukou a zoufalost a smutek, musíte zachovat chladnou hlavu. Protože jde ještě o váš život. V tu chvíli já u sebe neměl nic. Materiál spadnul se Zdendou. Zůstal jsem tam viset, jak moucha na zdi.“

Zdeněk Hrubý a výprava do Himalájí aneb expedice na Talung

Holeček mluví o „drsném průplachu vnitřního soustředění“. Neudělat ani jeden špatný pohyb! „Slízt těch 1000 m, aniž by člověk udělal jeden krok směrem do údolí.“ Smutek přišel, až dole. „Ale o tom nemá smysl mluvit. Teď vzpomínám na ty úžasný chvíle společných výprav.“

Zdeněk Hrubý a výprava do Himalájí aneb expedice na Talung