Holeček

Holeček je 183. nejčastější české příjmení, v současnosti jej nosí 5 702 osob. Holeček je zdrobnělina apelativa holec, které souvisí s přídavným jménem holý, to mělo ve staré češtině významy nejen „lysý“ či „bezvousý“, ale také „chudý“. Původní nositel příjmení však nemusel být nutně plešatý, mohl to být např. i mnich, kterému se říkalo holec podle vyholené hlavy, a Holeček mohlo být i přenesené pojmenování podle věku, protože holec bylo označení pro mladíka, jemuž ještě nerostou vousy, případně takového, který není ženatý, jeho ženským protějškem je holka. Odtud asi i přenesený nářeční výraz holeček pro „nezralé ovoce“. S významem chudý pak souvisí apelativum holec označující „nahého, otrhaného člověka“. Apelativum holec má ale též význam „psovod“, který se staral o panské psí smečky. A holec byl také kůl v řece, k němuž se přivazovaly lodě. V případě těchto motivací by byl Holeček příjmením patrně podle povolání. Holečku či holenku bylo i oslovení pro druha nebo kamaráda, které postupem času ustrnulo a stalo se citoslovcem, obdobně jako např. panečku nebo božíčku. A aby toho nebylo málo, tak holeček je i nářeční výraz pro pokrm z brambor a zelí.

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 65; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 50; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 81; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 262; P. Eisner, Čeština poklepem a poslechem, Praha 1948, s. 112 (holeček)

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.