Holeček

Holeček je 183. nejčastější české příjmení, v současnosti jej nosí 5 702 osob. Holeček je zdrobnělina apelativa holec, které souvisí s přídavným jménem holý, to mělo ve staré češtině významy nejen „lysý“ či „bezvousý“, ale také „chudý“. Původní nositel příjmení však nemusel být nutně plešatý, mohl to být např. i mnich, kterému se říkalo holec podle vyholené hlavy, a Holeček mohlo být i přenesené pojmenování podle věku, protože holec bylo označení pro mladíka, jemuž ještě nerostou vousy, případně takového, který není ženatý, jeho ženským protějškem je holka. Odtud asi i přenesený nářeční výraz holeček pro „nezralé ovoce“. S významem chudý pak souvisí apelativum holec označující „nahého, otrhaného člověka“. Apelativum holec má ale též význam „psovod“, který se staral o panské psí smečky. A holec byl také kůl v řece, k němuž se přivazovaly lodě. V případě těchto motivací by byl Holeček příjmením patrně podle povolání. Holečku či holenku bylo i oslovení pro druha nebo kamaráda, které postupem času ustrnulo a stalo se citoslovcem, obdobně jako např. panečku nebo božíčku. A aby toho nebylo málo, tak holeček je i nářeční výraz pro pokrm z brambor a zelí.