Hladík
Hladík byl druh hoblíku nebo pilníku. Pokud by bylo příjmení motivováno tímto apelativem, případně slovesem hladit, šlo by nejspíše o příjmení podle zaměstnání. Jak píše Vladimír Mates, máme ovšem i úsloví „práci jen tak hladit“, což znamená moc jí nedat a šolíchat ji, takže je možné, že první pan Hladík práci pouze předstíral. Další možný výklad je z přídavného jména hladký. Takové příjmení pak mohlo označovat někoho bez vousů, bez vlasů, bez vrásek apod.
Ovšem možná také podle Matesa někoho „hladkého jako úhoř“, tedy lstivého, úlisného, nebo někoho, „kdo hladí kliky“, tedy lichotníka a pochlebovače, či někoho, kdo „hladí proti srsti“, tedy kritizuje a týrá. V současnosti u nás žije 6 723 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 64; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 81; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 77–78; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 44; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 288
