Herel
Příjmení Herel se vykládá jako zdrobnělina z rodných jmen začínajících na Her- (např. Herbert, Herman atd.). Mohlo by se také jednat o původní příjmení Heler, ve kterém došlo k přesmyknutí -r- a -l-. V jihochebském nářečí označovalo apelativum herl „dědka“, takže by mohlo jít i o pojmenování podle věku či vzhledu, pokud by byl původní nositel tohoto jména z této nářeční oblasti. S fyzickým vzhledem souvisí i další možný výklad ze středohornoněmeckého herl, tj. „růžek“. V současnosti u nás podle evidence obyvatelstva žije 148 nositelů příjmení Herel.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 63 (Herl); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 101; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 127, s. 185, s. 299
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
