Heráf
Příjmení Heráf je velmi vzácné, v ČR ho nosí pouze 2 osoby. Je to také jméno záhadné a popravdě si s ním nevíme moc rady. Antonín Kotík vykládal příjmení Heráf z apelativa jeřáb, ovšem to nezní příliš pravděpodobně. Německý slovník Gottschaltův jej odvozuje z místního jména obce Hörup u Flensburku, odkud by mohl původní nositel příjmení přijít. Josef Beneš jej vykládal jako větné příjmení, které vzniklo z německé rozkazovací věty „Nech toho!“. Bylo by třeba vidět historické matriční záznamy a starší způsoby zápisu tohoto příjmení, snad by nám to napovědělo více.
Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 159; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 349
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
