Hejra
Antonín Kotík dával příjmení Hejra do souvislosti se slovesem hýřit, šlo by tedy o jméno podle povahy. Stejný výklad uvádí i Dobrava Moldanová a přidává i možné východisko z východočeského slovesa herovat, tj. „houpat“, což by snad mohlo souviset se způsobem chůze. Možný by byl i výklad z německého Häuer, tj. „havíř“, podle povolání. Máte i místní jméno Hejrov označující dnešní Přední Výtoň na pravém břehu Vltavy mezi Vyšším Brodem a Frymburkem,
ovšem tento název se objevuje poprvé až v roce 1854, kdy už byla česká příjmení ustálená, jedná se o počeštění německého názvu obce Heyraffal, tj. „lesní chýše“, výklad z tohoto toponyma tedy není pravděpodobný. Příjmení Hejra/Hejrová dnes nosí 116 obyvatel.
Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 69; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 62; V. Mates, Jména tajemství zbavená aneb Příjmení pod mikroskopem, Praha 2004, s. 100‒101 (Heyrovský)
