Hejda
Výklad příjmení Hejda je nejednoznačný a názory na něj se liší. Starší výklad Antonína Kotíka vycházel ze slovesa hajdat, tj. „chodit“, „toulat se“. Podle slovníku Dobravy Moldanové má příjmení Hejda tři možné motivace ‒ mohlo být utvořeno z rodného jména počítajícího skupinou Heid-; dále mohlo být motivováno německým apelativem Heide ve významu „lado“, „křovinatá rovina“; nebo může souviset se slovesem hejdat, které znamená „plýtvat“. Naproti tomu Josef Beneš odvozuje příjmení Hejda z místního jména – obcí pojmenovaných Haide, Haid apod. najdete mnoho v Německu i v Rakousku. V současnosti žije v ČR 2 148 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 62; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 210; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 69
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
