Hejda
Výklad příjmení Hejda je nejednoznačný a názory na něj se liší. Starší výklad Antonína Kotíka vycházel ze slovesa hajdat, tj. „chodit“, „toulat se“. Podle slovníku Dobravy Moldanové má příjmení Hejda tři možné motivace ‒ mohlo být utvořeno z rodného jména počítajícího skupinou Heid-; dále mohlo být motivováno německým apelativem Heide ve významu „lado“, „křovinatá rovina“; nebo může souviset se slovesem hejdat, které znamená „plýtvat“. Naproti tomu Josef Beneš odvozuje příjmení Hejda z místního jména – obcí pojmenovaných Haide, Haid apod. najdete mnoho v Německu i v Rakousku. V současnosti žije v ČR 2 148 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 62; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 210; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 69
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
