Generation What? Mladé lidi nezajímá politika, svou budoucnost ale vidí pozitivně
Ve 14 evropských státech během letošního roku probíhala mezinárodní mediální anketa Generation What? a Český rozhlas se k ní připojil. Mladí lidé ve věku 18–34 let měli možnost vyjádřit se k politice, vnímání světa nebo mezilidským vztahům.
Miléniálové, tabletová generace nebo sametové děti. I takové názvy získala současná generace mladých lidí. Výzkum byl ale pojmenován Generation What?. Název vznikl ve Francii před třemi lety, kde se tento projekt poprvé konal. „What?“ znamená anglicky „co?“.
„A tuto otázku si mladí neustále kladou. Co je čeká, co bylo, jak interpretovat pravdu,“ vysvětluje sociolog Martin Buchtík, který sám věkem spadá do zkoumané generace. Popsat cílovou skupinu lidí ve věku 18–34 je podle něj velmi obtížné. V 18 letech se řeší maturitní otázky, po 30 už je to spíše hypotéka.
„Spojuje je ale absolvování vzdělávacího cyklu po revoluci a ovládání jazyků a technologií. To je jejich největší deviza i rozdíl oproti starším generacím.“ Anketa i přidružený sociologický výzkum dokazují, že mladá generace není výrazně odlišná od té před 10 nebo 20 lety. Mladí jsou si stále podobní.
Politika nikoho nebere
Třeba politika je buď nezajímá, nebo na ni nahlíží velmi skepticky. Ti, kteří ji sledují, se dělí do tří skupin: (1) sledují politiku jako příběh emocí; (2) mají zájem o politiku daný výchovou; (3) chtějí doopravdy něco ovlivnit (to je poměrně malá skupina). „Mladí lidé politice nevěří, demokracii ale ano.“
Mladí se cítí být Evropany, ale Evropa je pro ně jen název kontinentu. Evropskou unii považují za důležitou, ale nevidí ji růžově. „EU mají za byrokratický aparát. Přitom se ale často s byrokracií nikdy pořádně nesetkali.“ Nemají v tuto chvíli navíc ani jednotný bod, ke kterému by se vztahovali. Tak jako v minulosti byl listopad 89 nebo srpen 68.
Z výzkumu vyplývá, že mladí jsou optimisticky naladěni ohledně budoucnosti. To už ale neplatí vůči velkému světu kolem. Jsou nedůvěřiví vůči tomu, co je za horizontem jejich znalostí.
Média a svět kolem nás
Vztah k médiím je docela rozbitý, protože už není úplně jasné, co je médium. Starší generace měly konkrétní zdroj informací, který patřil ke konkrétnímu stroji. „Dnes ale máte všechno smíchané v jeden velký internet a není jasné, co si vybrat,“ vysvětluje Buchtík.
„Vyznat se v tom je komplikované a uchylujeme se ke zkratkám, kdy rychle musíme vyjádřit své stanovisko. Důležité na sociálních sítích, jako je Facebook, je určitá filtrace zpráv vaším směrem. Dostanete pouze informace, se kterými souhlasíte, aby vás pozitivně naladily.“
Rudolf Křesťan a Helena Třeštíková o generaci What?
Podívejte se na besedu s dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou, fejetonistou Rudolfem Křesťanem, bloggerkou Janou Pakočkou a sociologem Martin Buchtíkem. Besedu v rámci festivalu OLD'S COOL a projektu Generation What? moderaovala Helena Šulcová. Kliněte na video!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
