František Drtikol. Fotograf aktů a Buddha ze Spořilova
Fotografu Františku Drtikolovi přineslo slávu hlavně fotografování aktů. Byl dokonce úplně první, kdo fotografie nahých dívek vystavil. Umělec a propagátor budhismu se ale původně chtěl věnovat malování. Další Příběhy z kalendáře můžete poslouchat online na webu Dvojky a v aplikaci mujRozhlas.
Drtikolův atelier v Praze byl jedním z center pražského společenského života. Navštěvovaly jej osobnosti jako je Masaryk, Beneš, Janáček, Mucha... Stal se nejvyhledávanějším portrétistou. Nevyhýbal se ani komerční fotografii, fotil třeba pohlednice.
Fotky dvorků s neckami i slepicemi
Zatímco ostatní fotili největší pražské „trháky“ jako Karlův most nebo Pražský hrad, Drtikol fotil dvorky a průjezdy. S neckami, slepicemi a vším co k životu patřilo. Ale s o to větší poetikou.
Mimochodem, je považován za zakladatele buddhismu u nás. Buddhistů v době první republiky po pravdě mnoho nebylo... Otužoval se, cvičil jógu, meditoval a žil střídmě. Ve třicátých letech se odstěhoval do ústraní pronajaté vily na Spořilově, i proto se mu začalo říkat Buddha ze Spořilova.
Další Příběhy z kalendáře budou patřit partě kluků. Stačí říct Mirek Dušín.
V Příbězích z kalendáře si každý všední den po 12. hodině připomínáme osobnosti, objevy a události v důležitých, ale i málo známých nebo zábavných souvislostech.
Jak můžete poslouchat? Živě, zpětně na mobilu i z počítače
Živě v rádiu na Dvojce, od pondělí do pátku po poledních zprávách. Příběhy z kalendáře můžete poslouchat i zpětně na internetu, všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Podcast najdete na webu Dvojky nebo na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.