Filip Jan Zvolský má za sousedy pražská strašidla
Vzpomínáte si, jaké nadpřirozené bytosti vás v minulosti strašily? Prozkoumejte ve společnosti moderátorky Evy Kvasničkové a znalce pražských strašidel, divadelního principála a novináře Filipa Jana Zvolského historii spojenou s celou řadou těch nejznámějších z nich a vydejte se na cestu do temných zákoutí historické Prahy. Právě staré uličky a potemnělá náměstí jsou domovem převážné většiny těchto legendárních postav.
Zálibu ve strašidelných příbězích a nadpřirozenu získal Filip Jan Zvolský již v útlém věku. „Vyrůstal jsem na Malé straně v Nerudově ulici, kde potkat strašidlo nebylo nic neobvyklého. Málo kdo ví, že v Praze bylo několik domů U Černé Matky boží a já vyrůstal v jednom z nich. Vzpomínám si, že nad námi byl prázdný byt, ze kterého bylo často slyšet kroky i přesto, že v něm nikdo nebydlel.“
Jestli to byli zemřelí uctívači, kteří obývali ve 14. století tajnou modlitebnu ve sklepě, se už asi nikdy nedozvíme. V tajuplných uličkách Malé Strany si ovšem zbloudilé duše můžeme velmi lehce představit.
Nájemníci Muzea legend jsou bázliví strašpytlové
Pražské legendy jsou odjakživa oblíbeným literárním tématem. Proto podle Filipa J. Zvolského nebyla nouze o publikace, které nabízí nespočet mysteriózních příběhů. Nakonec se tedy podařilo shromáždit dostatek materiálu a vybudovat muzeum Mysteriae Pragensisa, které v současnosti slaví již třetí narozeniny.
„Snažíme se navodit atmosféru staré Prahy, oproštěnou od neonů a automobilů, které naše svěřence z příběhů a legend stejně pouze ruší. Díky této snaze se nám ve sklepení zhmotnila ulička duchů, kde se zastavil čas přesně o půlnoci.“
Na tvorbě interiéru muzea se podílela celá řada výtvarníků, především scénografů z pražské DAMU v čele s Nikolou Tempírem. Hledat v muzeu zabydlená strašidla je doslova malé dobrodružství. A protože to prý vůbec není jednoduché, poslouží návštěvníkům přiložená mapa.
S její pomocí je možné zahlédnout i ta nejbázlivější z nich, ukrytá před zrakem nepozorných návštěvníků. Roztodivná stvoření můžeme spatřit ve dveřích domů, jednou za oknem a podruhé o ně málem zakopneme.
Pražské vodní toky jsou plné vodníků
Víte, kolik se podařilo na území Prahy napočítat vodníků? Podle Filipa J. Zvolského je jejich kolem čtyřiceti a zdaleka se nejedná o konečné číslo. Stále se pátrá po dalších. Většinu z nich najdeme ve Vltavě a přilehlých tocích, dokonce i mimo ně.
„Na Kampě v Čertovce je hned devět vodníků a jedním z nich je třeba vodník Kabourek, který má dokonce svou vlastní sochu a je považován spíše za dobráka. Prověřuje lásku milenců.“
Zajímavostí je také vodník Paklt, který údajně žije na Pražském hradě v místních fontánách: „Legenda praví, že pokud ho chcete oslovit, zmizí v hradních zdech. Kde je vlhko, tam se vodník cítí jako ryba ve vodě...“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
