Expedice za hudbou
Úkolem hudby je oproti řeči, která slouží hlavně k dorozumívání, od pradávna především estetické působení. Odborníci se shodují v tom, že hudba pozitivně působí nejen na psychiku člověka, ale pomáhá také při léčbě nejrůznějších obtíží a onemocnění.
Věhlasný britský neurolog Oliver Sacks kdysi řekl: Hudba má jedinečnou schopnost vyjadřovat naše vnitřní stavy nebo pocity a dokáže tak přímo proniknout do našeho srdce.
Hudba zlepšuje život
V medicínském časopise Journal of the American Medical Association Network Open nedávno vyšel článek o tom, že víc než dvě desítky studií, provedených v různých zemích světa včetně Británie, Austrálie a Spojených států potvrdily, že hudba zlepšuje kvalitu života.
Nová analýza empiricky potvrdila to, co dosvědčí nejeden milovník hudby se samozřejmostí, tedy že ať už zpěv, hraní na hudební nástroj nebo poslech hudby, může zlepšit pohodu a kvalitu našeho života.
Má pozitivní vliv na zdraví
Markéta Gerlichová je muzikoterapeutka a speciální pedagožka, která také jako fyzioterapeutka pracuje na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s lidmi po poškození mozku.
„Používáme hru na hudební nástroje na rozcvičení postižené ruky, hodně používáme taky zpěv nebo práci s hlasem a dechem. Na klinice využíváme i poslech hudby, protože se přišlo na to, že i poslouchání určité skladby, která má navodit třeba to, aby se pacient uvolnil nebo naopak stimuloval, pomáhá. A opravdu pozorujeme velké výsledky tímhle způsobem.“
Hudba a politika
Hudba se může propojovat i s politikou. Ve 20. století to bylo nejvíc vidět v nacistickém Německu, ale třeba za socialismu. „Hudba se stala nástrojem k prosazování a upevňování některých představ o společnosti,“ vysvětluje muzikoložka Tereza Havelková Filozofické fakulty UK v Praze a připomíná událost, kdy hudební představení bylo i jakousi politickou demonstrací.
„Nová inscenace Libuše měla předpremiéru 28. října 1968. Účastnili se jí tehdy ještě Alexandr Dubček a Ludvík Svoboda. Ten den taky po celé Praze probíhaly nejrůznější demonstrace a lidé se nakonec sešli před Národním divadlem, aby ještě jednou viděli oba politiky, jak na představení přijíždí.“
Současnou hudbu charakterizuje značný počet žánrů. Už neexistuje jeden dominantní směr klasické hudby, jazzu nebo pop-music, hudebníci je často kombinují a vzniká mnoho různých variant. Nahradí hudebníky počítače? A věděli jste, že si hudbu rádi při práci pouštějí chirurgové? Jaký styl mají nejraději a kdo rozhoduje o tom, co se bude na sále hrát? I to se v Expedici dozvíte.
Související
-
Hudba otevírá duši, říká o své lásce k hudbě Aleš Březina
S úžasnou lehkostí vypráví o hudbě i vědě. Co pro Aleše Březinu znamená spolupráce s Janem Hřebejkem, a do jaké míry souzněl s Jiřím Menzelem?
-
Meteor o hudbě v mozku, vynalézavých mravencích a prvním dinosauru
01:09 Jak lidský mozek vnímá hudbu? 16:50 První lék proti schizofrenii 21:40 Mravenci používají nástroje 33:11 Jak vypadal první dinosaurus? 41:00 Proč je dřevo tak pevné?
-
Psychiatr Cyril Höschl: Zvukový smog škodí našemu zdraví. Léčit naopak umí ticho a hudba
Zvukový smog má negativní účinky na naše zdraví. Ne každý zvuk je ale hluk. Léčit může vedle ticha i hudba, ale taky ruchy, které normálně vnímáme jako nepříjemné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
