Expedice za hudbou

7. květen 2022

Úkolem hudby je oproti řeči, která slouží hlavně k dorozumívání, od pradávna především estetické působení. Odborníci se shodují v tom, že hudba pozitivně působí nejen na psychiku člověka, ale pomáhá také při léčbě nejrůznějších obtíží a onemocnění. 

Věhlasný britský neurolog Oliver Sacks kdysi řekl: Hudba má jedinečnou schopnost vyjadřovat naše vnitřní stavy nebo pocity a dokáže tak přímo proniknout do našeho srdce.

Hudba zlepšuje život

V medicínském časopise Journal of the American Medical Association Network Open nedávno vyšel článek o tom, že víc než dvě desítky studií, provedených v různých zemích světa včetně Británie, Austrálie a Spojených států potvrdily, že hudba zlepšuje kvalitu života.

Středověký potulný pěvec – minnesängr

Nová analýza empiricky potvrdila to, co dosvědčí nejeden milovník hudby se samozřejmostí, tedy že ať už zpěv, hraní na hudební nástroj nebo poslech hudby, může zlepšit pohodu a kvalitu našeho života.

Má pozitivní vliv na zdraví 

Markéta Gerlichová je muzikoterapeutka a speciální pedagožka, která také jako fyzioterapeutka pracuje na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s lidmi po poškození mozku. 

„Používáme hru na hudební nástroje na rozcvičení postižené ruky, hodně používáme taky zpěv nebo práci s hlasem a dechem. Na klinice využíváme i  poslech hudby, protože se přišlo na to, že i poslouchání určité skladby, která má navodit třeba to, aby se pacient uvolnil nebo naopak stimuloval, pomáhá. A opravdu pozorujeme velké výsledky tímhle způsobem.“

Hudba, nástroje, pozouny

Hudba a politika

Hudba se může propojovat i s politikou. Ve 20. století to bylo nejvíc vidět v nacistickém Německu, ale třeba za socialismu. „Hudba se stala nástrojem k prosazování a upevňování některých představ o společnosti,“ vysvětluje muzikoložka Tereza Havelková Filozofické fakulty UK v Praze a připomíná událost, kdy hudební představení bylo i jakousi politickou demonstrací.

„Nová inscenace Libuše měla předpremiéru 28. října 1968. Účastnili se jí tehdy ještě Alexandr Dubček a Ludvík Svoboda. Ten den taky po celé Praze probíhaly nejrůznější demonstrace a lidé se nakonec sešli před Národním divadlem, aby ještě jednou viděli oba politiky, jak na představení přijíždí.“

Současnou hudbu charakterizuje značný počet žánrů. Už neexistuje jeden dominantní směr klasické hudby, jazzu nebo pop-music, hudebníci je často kombinují a vzniká mnoho různých variant. Nahradí hudebníky počítače? A věděli jste, že si hudbu rádi při práci pouštějí chirurgové? Jaký styl mají nejraději a kdo rozhoduje o tom, co se bude na sále hrát? I to se v Expedici dozvíte.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová