Expedice: Krumpáč a lopatka, ale i laser nebo letadlo aneb Jak pracují archeologové

5. srpen 2023

Právě teď v létě během prázdninového cestování, ať už u nás nebo třeba v zahraničí, míváme častěji příležitost vidět archeologický výkop. Laikům se práce archeologů může zdát velmi zajímavá. Téměř romantická. Filmoví fanoušci si možná vybaví Indiana Jonese, sexy chlapíka, jehož nálezy jsou vykoupeny nervy drásajícím dobrodružstvím. Jaká je ale práce archeologů a archeoložek ve skutečnosti?

V Expedici si o tom povídáme s ředitelem Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petrem Lisskem a vedoucí archeologického oddělení muzea města Ústí nad Labem Eliškou Wiesnerovou.

Ti na úvod vysvětlili, že archeologie je věda, která se zabývá pozůstatky lidské činnosti, případně pozůstatky lidí samotných. To znamená, že začíná tam, kde se v dějinách objevili naši nejstarší předci. A kde končí, je vlastně těžko říct, protože současní archeologové už pracují například v místech, kde stály koncentrační tábory za druhé světové války nebo v 50. letech.

Novinkou je laserové skenování krajiny

A jak si archeologové vybírají, kde budou pracovat? Ti mimo akademické prostředí, tedy ti z ústavů archeologické památkové péče a z muzeí, se nejčastěji věnují záchranné archeologii, kdy zkoumají místa, na nichž se bude stavět. Jednak se mohou opřít o znalosti, které už o území mají, pak mohou využít třeba letecké archeologie, kdy se z letadel nebo dronů snímkuje terén. Také se používá geofyzikální průzkum, který využívá zemský magnetismus, nejnovější metodou je pak laserové skenování krajiny.

Samotné vykopávky jsou samozřejmě záležitostí manuální práce. Ornici odkrývá těžká technika. Když se objeví vrstvy s nálezy, nastupují odborníci, kteří už musejí postupovat velmi opatrně. Artefakty, které mohou přiblížit život našich předků, totiž nemusejí mít jen povahu nádob nebo ozdob či zbytků oděvů. Cennými nálezy mohou být také zbytky semen nebo rostlin.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.