Expedice: Krumpáč a lopatka, ale i laser nebo letadlo aneb Jak pracují archeologové
Právě teď v létě během prázdninového cestování, ať už u nás nebo třeba v zahraničí, míváme častěji příležitost vidět archeologický výkop. Laikům se práce archeologů může zdát velmi zajímavá. Téměř romantická. Filmoví fanoušci si možná vybaví Indiana Jonese, sexy chlapíka, jehož nálezy jsou vykoupeny nervy drásajícím dobrodružstvím. Jaká je ale práce archeologů a archeoložek ve skutečnosti?
V Expedici si o tom povídáme s ředitelem Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petrem Lisskem a vedoucí archeologického oddělení muzea města Ústí nad Labem Eliškou Wiesnerovou.
Ti na úvod vysvětlili, že archeologie je věda, která se zabývá pozůstatky lidské činnosti, případně pozůstatky lidí samotných. To znamená, že začíná tam, kde se v dějinách objevili naši nejstarší předci. A kde končí, je vlastně těžko říct, protože současní archeologové už pracují například v místech, kde stály koncentrační tábory za druhé světové války nebo v 50. letech.
Novinkou je laserové skenování krajiny
A jak si archeologové vybírají, kde budou pracovat? Ti mimo akademické prostředí, tedy ti z ústavů archeologické památkové péče a z muzeí, se nejčastěji věnují záchranné archeologii, kdy zkoumají místa, na nichž se bude stavět. Jednak se mohou opřít o znalosti, které už o území mají, pak mohou využít třeba letecké archeologie, kdy se z letadel nebo dronů snímkuje terén. Také se používá geofyzikální průzkum, který využívá zemský magnetismus, nejnovější metodou je pak laserové skenování krajiny.
Samotné vykopávky jsou samozřejmě záležitostí manuální práce. Ornici odkrývá těžká technika. Když se objeví vrstvy s nálezy, nastupují odborníci, kteří už musejí postupovat velmi opatrně. Artefakty, které mohou přiblížit život našich předků, totiž nemusejí mít jen povahu nádob nebo ozdob či zbytků oděvů. Cennými nálezy mohou být také zbytky semen nebo rostlin.
Související
-
Archeolog Heinrich Schliemann. Celoživotní honba za přeludem
Někteří o něm mluví jako o předobrazu filmového Indiana Jonese. Objevil pozůstatky bájné Tróje a z jejích trosek vyzdvihl poklady, nad nimiž se tajil dech.
-
Host: archeolog Jan Frolík
Dá se odhalit ještě něco zásadního v dějinách Pražského hradu? Čím je pro něj přitažlivá archeologie středověku? Která bílá místa naší historie by rád zaplnil?
-
Kolaps civilizace? Nastane, až bude litr benzínu za 100 korun, předvídá egyptolog Miroslav Bárta
Ve škole vyrušoval, tak mu za trest paní učitelka dala za úkol naučit se dlouhou pasáž o pyramidách v Gíze. Dnes je Miroslav Bárta větovou kapacitou egyptologie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.