Expedice do světa vitamínů
Lidský organismus nedokáže (až na některé výjimky) vitamíny vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy nebo jejích doplňků. Jak ale syntetické vitamíny a doplňky stravy vznikají a jsou tak účinné, jak jejich výrobci deklarují?
Vitamíny jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro život. V lidském organismu mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Expedice míří do světa vitamínů.
Otec vitamínů
Za vznik slova „vitamín“ může polský biochemik Kazimierz Funk, který v roce 1912 objevil vitamín B1 v otrubách rýže. Funk navrhl název vitamin podle latinského „vital amine“, tedy „životně důležité aminy“. Ačkoli podle dnešních poznatků nejde o aminy, název se ujal. Tento termín byl později rozšířen na všechny podobné látky.
Základních vitamínů je 13 a sloučeniny, které patří do jedné vitaminové skupiny, se nazývají vitamery (např. vitamin C tvoří kyselina askorbová a kyselina dehydroaskorbová), prekurzory vitaminu se nazývají provitaminy (např. alfa-, beta- a gama-karoten, jejich přeměnou v těle vzniká vitamin A).
Vitamíny můžeme jednoduše rozdělit na dvě skupiny: rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Vitaminy rozpustné ve vodě se snadno vylučují z těla a s výjimkou B12 se ve větší míře neukládají, musíme je tedy pravidelně čerpat ze stravy a doplňků. Patří sem hlavně vitamín C. Vitamíny rozpustné v tucích na vodu nereagují a snáze se ukládají v tkáních těla. Jsou to hlavně vitamíny A, D, E a K.
Avitaminóza a hypervitaminóza
Ze slova vitamin vzniklo i slovo avitaminóza, která signalizuje jejich nedostatek. Ten se může projevit poruchou funkcí organismu nebo vážným onemocnění. Opak avitaminózy je hypervitaminóza, ovšem s nadbytkem vitamínů v organismu si tělo dokáže poradit snáz. Např. přebytečného množství vitamínů rozpustných ve vodě se umí zbavit a vyloučí je v moči.
U vitamínů rozpustných v tucích to však nefunguje. Nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy otrav s doživotními následky. Předávkovat se lze i vitamínem D, který je vysokých dávkách toxický a může nebezpečně zvyšovat hladinu vápníku v krvi. Hypercalcémie pak může vést i k totálnímu kolapsu organismu.
Nejpopulárnější vitamín
Suverénně nejpopulárnějším vitamínem je vitamín C. Přesnou chemickou strukturu vitamínu C jako první vypracoval Sir Walter Norman Haworth, držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 1937. Ten ho dokonce dokázal vyrobit syntetickou cestou. Vitamín C má antioxidační účinky, podílí se na tvorbě hormonů, snižuje hladinu cholesterolu, je nezbytný pro svaly, kosti, cévy i kůži. Snižuje únavu a vyčerpání a je důležitý i pro vstřebávání železa.
Zázraky vitamínů B
Vitamíny B jsou nezbytné pro správné fungování metabolismu a nervového systému. Lze je doplnit potravinami nebo užíváním vitamínů v podobě tablet.
Doplňujícím zdrojem jsou doplňky stravy v podobě tobolek a tekutých roztoků. Vitamíny B jsou rozpustné ve vodě a dělí s do osmi skupin - B1, B2 (riboflavin), B3, B5 (kyselina pantotenová), B6 (pyridoxin), B7, B9 a B12 (kobalamin). Označení B-komplex znamená, že se nachází několik vitamínů skupiny B v jednom přípravku.
Expedici do světa vitamínů povedou PharmDr. Ivana Lánová z České lékárnické komory, výživová poradkyně PharmDr. Margit Slimáková a výrobní ředitel farmaceutické společnosti VH Pharma ing. Bohumil Hána.
Související
-
Expedice do světa lidské imunity
Imunitní systém máme všichni, přesto si jeho fungování málokdo umí představit. Je pro nás přitom velice důležitý, protože bez imunity nemůžeme žít.
-
Expedice do vývoje a výroby léků
Co je to vlastně lék? Všechny léčivé látky se stávají lékem v okamžiku, kdy jsou správným způsobem podány pacientovi a mohou příznivě ovlivnit jeho zdravotní stav.
-
Expedice do historie lékáren a lékárenství
Dnes se všichni zajímají o léky, související s koronavirem, ovšem i v dávné minulosti lidstvo prošlo několika pandemiemi a už tenkrát se s nimi bylo třeba nějak popasovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.