Expedice do světa lidské kůže

Plocha lidské  kůže je 1,5 - 2 m2, což z ní činí náš suverénně největší a také nejtěžší orgán, takže kdybychom někoho stáhli z kůže, bude naše trofej vážit asi 20 kg. Tento relativně těžký obal nám dělá vnější "fasádu" a díky němu také vyvoláváme první dojem na okolí. Kůže nás navíc chrání před horkem a chladem, před mechanickým poškozením, infekcí a dalšími nepříznivými vlivy. V naší kůži je také uložena řada receptorů, díky kterým cítíme teplo a chlad a také tlak nebo bolest. Díky kůži můžeme i komunikovat - když se červenáme, nebo naopak smrtelně bledneme. Expedice se vydává do světa lidské kůže.

Kůže nás, kromě jiného, chrání před horkem a chladem|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Nejstarší kůže

První dochované písemné zmínky o kůži a jejích proměnách pocházejí už z období starověkého Egypta, kde je popisováno onemocnění leprou. Francouzský chirurg Guy de Chauliac už ve 14. století popsal nemoc známou jako růžovka: červené skvrny na obličeji a zduřelý nos. Mnoho projevů kožních nemocí je popsáno také v díle anglického dramatika Williama Shakespeara.

Bez kůže

Jednobuněčné organismy nemají na svém povrchu kůži, ale cytoplazmatickou membránu. Pokožku mají až bezobratlí (červi), která může být na povrchu potažena vrstvou vosku, tzv. kutikulou. Hmyz mívá pokožku zpevněnou zase chitinem, který vyztužuje a chrání jeho tělo. Měkkýši mají pod pokožkou i škáru. Pokožka obojživelníků je velmi tenká, obsahuje mízní vaky a hlenové žlázy. Ryby mají povrch těla pokrytý šupinami vyrůstajícími ze škáry i pokožky. 

Pravá kůže

Podobu kůže v pravém slova smyslu mají až obratlovci. Člověk se od většiny z nich liší  tím, že není příliš chlupatý, ale má mnohem více potních žláz a umí kůži a tím i tělo a orgány v něm chránit před přehříváním.

Pokožka plazů je velmi silná a suchá a u plazů ani ptáků neobsahuje žlázy|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Pouhým okem má lidská kůže víceméně hladký povrch a v tělních otvorech přechází ve sliznice. Tloušťka kůže je na různých místech rozdílná. Tam, kde dochází k velkému a častému tlaku, jako např. na ploskách nohou nebo na rukou je silnější, naopak v okolí pohlavních orgánů je velmi jemná a tenká.

Poruchy kůže

Kůže je i za normálních okolností bohatě osídlena miliardou mikroorganismů. Někdy se jim podaří proniknout pod povrch a vzniká infekce. Kůže může mít jako každý jiný orgán i nejrůznější genetické poruchy: porucha vyprazdňování mazových žláz vede často k jejich ucpávání a druhotné infekci, při poruše rohovění se zase neodlupují zrohovatělé buňky, kůže šupinatí a rudne.

Nejjemnější kůži máme na ušních boltcích a očních víčkách|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Při poruše prokrvení kůže nebo zhoršením hojení vznikají různé vředy. Nebezpečná jsou ale i mechanická poškození - pokud dojde např. při popálení k výraznému porušení kožního povrchu, otevře se široká cesta pro vstup bakterií a dalších škodlivin do organismu. A co je nejpodstatnější: i kůži postihuje zhoubné bujení neboli rakovina.

Jak vnímá kůži plastický chirurg a jak dermatolog? Jak naše kůže reaguje na množství chemikálií v kosmetice, které je nucena denně absorbovat? A jak na ni působí preparáty na čistě rostlinné bázi? O tom všem v Expedici s plastickým chirurgem MUDR. Pavlem Horynou a dermatoložkou MUDr. Evou Harapátovou z kliniky Medicom, Karolínou Brabcovou z ekologického spolku Arnika a Adélou Zrubeckou ze společnosti Nobilis Tilia.