Evropské hodnoty. Dokument o jednom think-tanku, jeho 33letém zakladateli a politické kultuře v ČR
V think-tanku Evropské hodnoty patří jeho zakladatel Radko Hokovský (33) k nejstarším. Autorka dokumentu Alena Blažejovská zjišťuje, zda jen „papouškují“ stanoviska Evropské unie, anebo jsou vůči ní také kritičtí. Natáčení dokumentu přímo ovlivnily teroristické útoky v Bruselu.
Think-tank Evropské hodnoty je nevládní nezisková organizace. Prosazuje zvyšování politické kultury v ČR i celé EU. Tuto nezávislou odbornou instituci založil v roce 2005 Radko Hokovský. Je i jejím ředitelem. Průměrný věk členů je 25 let. Je tu 30 placených míst, ale většinou jde o dobrovolníky, studenty.
Radko HokovskýEvropské hodnoty jsou osobní svoboda, lidská důstojnost a rovnoprávnost. Je to ideál, k němuž směřujeme.
Masaryk-Havel-Hokovský
Jak se staví k imigrační a azylové politice? Jak se dívají na otázky extremismu a terorismu, ruskou dezinformační kampaň? A co vůbec mladé lidi z Evropských hodnot motivuje k této práci? Dokument sleduje především cestu Radka Hokovského (* 1983) od dětství až k pozici, kterou nyní zastává.
Po celou dobu dospívání a zrání ho provázely myšlenky T. G. Masaryka. K četbě Čapkových Hovorů s TGM se dostal velmi záhy. Masaryk spolu s Václavem Havlem patří k jeho trvalým inspiračním zdrojům.
Hovory s TGMAni jako jedinci, ani jako národy nejsme tu jen proto, abychom naplňovali své účely sobecké. Národ, který by žil jen pro sebe, byl by stejně ubohý jako člověk, který by žil jen pro sebe. Bez víry v ideje a ideály je život jedinců i národů jenom živořením. (...) Neztrácej se ve vzpomínkách na slavnou minulost, usiluj o slavnou přítomnost. Nedrž se jen hesel a slov, ale věcí, neboť pak můžeš věci zlepšovat a dávat je do pořádku.
Generace po roce 1983
S Radkem Hokovským a jeho kolegy z organizace Evropské hodnoty nastupuje generace, která už přelom roku 1989 nezažila nebo ho sledovala dětskýma očima (v roce 1989 mu bylo 6 let). Ale vyprávění rodičů, kteří se demonstrací v Praze účastnili, a TV záběry se vepsaly pevně do jeho paměti.
Symbolem občanské angažovanosti pro něj zůstává Václavské náměstí. Tam i na Vyšehradě a Pražském Hradě autorka dokumentu rovněž natáčela, neboť si je Hokovský vybral jako místa pro něj klíčová.
Klíčové 11. září
Příklad a vzor rodičů a prarodičů je důležitý. Diskuse s otcem doplnilo Hokovského členství v legendárním 100. pražském skautském oddíle Venédi (Slované). Právě tady získával první informace o českých dějinách, státním uspořádání a četl první literaturu faktu: Hamšíkovu Bombu pro Heydricha.
V době gymnaziálních studií ho dějiny přiměly přemýšlet o teroristických útocích – v televizi sledoval tragické 11. září 2001 v New Yorku. Začal si pravidelně kupovat noviny a definitivně se z něj stal homo politicus.
Tým kolem Hokovského
Podobně o své cestě k analyzování české a evropské politiky svědčí i další členové Evropských hodnot: Jakub Janda, Jan Famfule, Sára Valachová a Klára Hendrychová. Ta připomíná i odpovědnost středoškolských pedagogů, jejich vliv na formování osobnosti žáka. Všichni jmenovaní patří do nejužšího týmu Evropských hodnot.
Jakub Janda je zástupcem ředitele pro politické záležitosti a vede také program Kremlin Watch. Ten svůj cíl definuje takto: „rozkrývat nástroje hybridní války Ruské federace zaměřené proti liberálně-demokratickému systému a čelit jim“. Jan Famfule je zástupcem ředitele pro finanční otázky.
Kdo je platí
V dokumentu hovoří o transparentním způsobu financování činnosti organizace, která kromě veřejných zdrojů čerpá především z příspěvků od většího množství drobných dárců, což je zárukou nezávislosti.
K založení think-tanku Evropské hodnoty se Radko Hokovský rozhodl v době, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, probíhala veřejná debata o evropské ústavě a přístupová jednání s Tureckem. Jak uvádí, nechtěl už být pouze svědkem těchto diskusí, ale chtěl mít možnost do nich aktivně vstoupit.
Česká vláda se jimi řídí dodnes
Kolem roku 2011 se však první fáze fungování organizace vyčerpala a k jejímu restartu došlo s příchodem Jakuba Jandy. Ten vysvětluje, že v té době evropské záležitosti a otázky vnitřní bezpečnosti nikoho moc nezajímaly, zůstávaly na okraji veřejného zájmu.
Mladí analytici však byli v předstihu, a tak dnes ke svým úspěchům počítají i doporučení, která ještě před vypuknutím migrační krize předali státním úředníkům a výkonným politikům. Česká vláda se jimi řídí dodnes.
Bruselské útoky v pozadí
Autorka dokumentu se s Radkem Hokovským shodou okolností sešla k natáčení den po teroristických útocích v Bruselu. Retrospektivní vyprávění bylo proto neustále přerušováno telefonáty z různých médií, která stála o aktuální komentáře. Vedle Českého rozhlasu Plus to byla například slovenská televize Markíza.
Radko HokovskýJsem plný představ o tom, jak by se věci konkrétně měly dělat. V určité fázi bude potřeba vstoupit do politiky, ale vidím to až ve vzdálenější budoucnosti.
Ve svém vstupu Hokovský rozhodně odmítl politickou korektnost, kvůli níž Evropská komise zůstává v otázkách vnitřní bezpečnosti EU jako se svázanýma rukama: „Jsme v boji s islamismem. Je třeba si to přiznat a přímo to pojmenovat,“ prohlásil.
Jedním z projektů think-tanku je Iniciativa pro Evropské hodnoty, která pořádá veřejné debaty v regionech. Dokument zachycuje brněnskou debatu, nazvanou Abychom v Česku opět neztratili svobodu, jíž se účastnili mj. Karel Schwarzenberg a Petr Kolář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
