Eva Turnová: Roland
Mé autorské čtení v Knihovně Václava Havla proběhlo v radostném duchu, a tak jsme to šly s kamarádkou zapít. To se nám celkem povedlo, vínem saturovaná byla i chryzantéma zasunutá v lahvi se zbytkem vína.
Po pár hodinách jsme zaplatily a objednaly si taxíka přes aplikaci, která hlásila, že dorazí pan Roland v černé oktávce. Nasedly jsme do auta.
Čtěte také
„Co ty vlasy přes půl vobličeje, pani? Já koukal, jak jdete a čekal jsem, kdy hodíte záda,“ spustil Roland místo pozdravu.
In vino veritas, vyklopím tedy pravdu.
„Protože vlasy zužují, nechci vypadat jako lívanec.“
„Au!“ sykla Hanka a hodila hlavou směrem k řidičovi, jehož obličej zabíral půl auta.
„A co to máte v ruce?“ pokračuje Roland přísně.
„To je chryzantéma neboli listopadka, tu jsem dostala,“ odpovím.
„Aha.“
„Napadá mě, že bych ji mohla vplést do věnce. Zítra jdu na pohřeb kamarádovi a chryzantéma je pohřební kytka,“ přemýšlím nahlas.
„Nic tam nepleťte, mějte trochu respekt k inteligenci toho mrtvýho, dávat mu takový volezlý koště, ještě od listopadu…“
„Au,“ vyjelo znovu z Hanky.
Čtěte také
„Lidi jsou zlý, si uvědomte, dokážou vás rozsekat třeba kvůli blbý kytce. Přece nechcete bejt ve zprávách.“
„Já tam byla minulej tejden.“
„No tak tam nechcete bejt podruhý, ne?“
Za mnou se ozvalo třetí „au“.
„Lidem se nedá věřit, já nedůvěřuju ani sám sobě,“ radí rozjetý Roland.
„Jak to?“
„No já jsem si třeba jistej, že budu tady a jsem nakonec někde úplně jinde. Hlavně jsem jinde, než si myslí moje manželka.“
„Třeba kde?“
„Třeba v Brně, pani.“
„Au,“ ozvalo se za mnou.
„Prosím tě, proč pořád říkáš au, vždyť to nikdy neříkáš? To je skoro stejně stupidní jako oops nebo jejky,“ otočím se na Hanku.
„Promiň, asi jsme toho hodně vypily. Ten ti teda dává.“
„Tak jsme tady,“ zabrzdil prudce Roland. „A ty listy z tý hryz antény, co se válej na podlaze, si odneste, já nechci mít smůlu!“
„Au.“
Vystoupíme, otočím se na Hanku.
„Co to bylo?“
„Já nevím, to musí bejt nějaký znamení, ale jaký, těžko říct,” řekla Hanka. Obě jsme chvilku stály a sledovaly odjíždějící oktávku, která měla espézetku 5AU0666.
Autorka je spisovatelka a rockerka
Související
-
Iva Pekárková: Ramadán a zdraví
Před pár dny jsem zažila podivnou příhodu. Kupovala jsem legíny pro skoromanžela a při té příležitosti jsem se dala do řeči s prodavačkou s vlasy zahalenými do šátku.
-
Ondřej Neff: Vyznavači pomalosti
Postavme rychlovlaky, ale ať jezdí pomalu, to je heslo dne. Bude to krásná doba a usilovně se pracuje na tom, aby nastala. Otázka ale zní, zdali se to stihne.
-
Kristina Žantovská: Pár kilo balkánu navíc
Peče celá země, ale já s ní nepeču. Vůně bábovky mě nedostane, zato jakmile se rozvoní papriky pečené na ohni, když jim začíná černat slupka, dostanou mě vždycky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
