Emil a Dana Zátopkovi

19. září 2000

... jen sto metrů mě dělilo od zlata, to běží člověk jako o život. Za mnou byl Mimoun, teprve potom velký favorit Němec Schade. Když jsem sestupoval ze stupňů vítězů, tak šla Dana házet finále oštěpu. Jéé, tys vyhrál, povídala a chňap, vzala mi medaili. Ale než jsem se osprchoval, měla už svoji vlastní zlatou.

Kdykoli se připomínají sportovní úspěchy Emila Zátopka, vzpomenu si na začátek povídky Oty Pavla Jak to tenkrát běžel Zátopek. Emil Zátopek v ní vypráví, jak v době své největší slávy trénoval na Českomoravské vrchovině a vzal si s sebou vlčáka. Pes vrtěl nadšeně ocasem, kdypak se mu stane, aby s ním šel někdo běhat? Vydržel deset kilometrů. Druhý den, když Emil vyběhl znovu, jak ho vlčák zvětřil, zakňučel a zalezl hluboko do boudy. Pro Emila Zátopka nebyl nikdy charakteristický elegantní běžecký styl nebo vytříbená technika, vyjímečná byla jeho vytrvalost - pro neuvěřitelnou zarputilost, vynikající výdrž a skvělý finiš mu celý atletický svět neřekl jinak než česká lokomotiva. (Já si myslím, že na dlouhých tratích nezáleží, jestli má člověk elegantní styl či vytříbenou techniku. Kdo je první v cíli, je vítěz - a hotovo. E.Z.) Když zvítězil na olympiádě v Londýně v roce 1948 v běhu na 10 000 m, stal se tak vůbec prvním československým lehkoatletickým vítězem na olympijských hrách. O čtyři roky později v Helsinkách zvítězil na třech nejdelších vytrvaleckých tratích (zopakoval vítězství na 10 km a přidal ještě zlaté medaile na půlce (5km) a v maratónském běhu.) Během své sportovní kariéry překonal Emil Zátopek celkem padesát československých, a k tomu ještě osmnáct světových rekordů. Jeho jméno bylo po válce synonymem Československa daleko za hranicemi a nejen ve sportovním světě. Získal snad všechny tituly, kterých sportovec může dosáhnout.

Když v roce 1950 překonal ve Finsku Emil Zátopek svůj vlastní světový rekord v běhu na 10 000 m, stal se pro Finy pohádkovým Péťou. Hive Satu - Peka ( Výborně, pohádkový Péťo) volali nadšení Finové, když se Emil Zátopek stal hrdinou olympijských her v Helsinkách. Jako by nestačilo, že se manželé Dana a Emil Zátopkovi (19.9.1922) narodili ve stejný den jednoho roku, získali také společně během jediného dne v Helsinkách zlatou olympijskou medaili. Jak praví legenda, zvítězila Dana Zátopková v hodu oštěpem možná i proto, že ji pomohl velký okamžik štěstí a radosti. Na finále oštěpu šla totiž jenom chvíli poté, co v běhu na pět kilometrů vyhrál její manžel. Nejlepší sportovec světa v letech 1949, 1951 a 1952, nejlepší český olympionik a také nejlepší český atlet století Emil Zátopek bojuje v těchto dnech v dalším ze svých velkých závodů. Tentokrát chybějí jeho největší soupeři, atletické legendy Belgičan Gaston Reif, Francouz Mimoun nebo Němec Schade, ale Emil Zátopek není sám, jako vždy v dobách dobrých i zlých je mu i tentokrát v nemocnici na blízku jeho paní Dana Zátopková a stejně jako ve chvílích jeho největších úspěchů drží palce Emilu Zátopkovi určitě všichni jeho příznivci . Manželé Zátopkovi se dnes dožívají 78 let. Jejich společný život je obrazem 20. století v dějinách naší země, poznali proto rub i líc sportovní popularity. Lesk sportovní slávy jejich úspěchů se ale nevytrácí ani po padesáti letech. Naopak. Např. už v roce 1990 navrhl americký astronom G.V.Williams, aby se malá planetka s pořadovým číslem 5910 objevená mezi Marsem a Jupiterem jmenovala jako jeho velký atletický vzor: ZATOPEK.

P.S. Jak přiznal náš letošní bronzový medailista ze Sydney - triatlonista Jan Řehula: Někdy jsem trénoval jako Zátopek, neexistovalo pro mě nic - jen tma a dřina.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.