Eliška Junková – okouzlení rychlostí
Hlasy a zvuky motoru, které jsou zaznamenány v první zvukové ukázce, pocházejí z archivní nahrávky z roku 1935. V červnu toho roku se uskutečnil třetí ročník mezinárodního závodu cestovních automobilů Tisíc mil československých.
Závod 1000 mil československých nás přivádí k osobnosti, kterou chci dnes pomocí archivních rozhlasových ukázek představit – k legendě českého motoristického sportu, naší první a dodnes nejúspěšnější závodnici – Elišce Junkové.
Eliška Junková se narodila na samém začátku dvacátého století (16.11.1900). Tehdy se ovšem nejmenovala ještě Junková, ani Eliška – byla to Alžběta Pospíšilová. Její osudové setkání se odehrálo krátce po konci první světové války. Bylo to setkání s budoucím manželem Čeňkem Junkem.
V červnu roku 1922 se Alžběta Pospíšilová za Čeňka Junka vdala. Ale ještě předtím, než ke sňatku došlo, začala Eliška – křestní jméno si změnila rovněž při sňatku, protože ji všichni známí důvěrně oslovovali Eli, nebo Eliza… podléhat Junkově velké vášni, jímž byl automobilismus.
Na scéně se pak brzy objevil závodní vůz firmy Bugatti, který si oba manželé brzy zamilovali. Vzpomínky, které jsou ve zvukových ukázkách zachyceny, natočila Eliška Junková v pořadu Představte se sám v roce 1970. Tedy dávno poté, kdy její závodní kariéra, jež zazářila v etapě pouhých pěti let mezi roky 1924 a 28, skončila.V době, kdy sláva mladé závodnice kulminovala, tedy v roce 1927, odvysílal pražský Radiožurnál přednášku s názvem „Dojmy automobilového závodníka“. Eliška Junková v ní líčila s půvabem a vtipem svoje automobilistické zážitky. V té době však rozhlasová technika ještě neumožňovala zvukový záznam. Zachoval se však text této přednášky.
Bylo zřejmé, že Eliška Junková v roli spolujezdce dlouho nezůstane. Po jisté době nastal okamžik, kdy za volant závodní Bugatky zasedla sama.
Slavný automobilový závod do vrchu na trati Zbraslav-Jíloviště se jel poprvé u příležitosti pražského autosalónu v roce 1908. Během dvacátých let se stal jedním z nejslavnějších závodů Evropy a pravidelně se ho zúčastňovala slavná závodnická esa jako Otto Salzer, Albert Divo, Rudolf Caraccciola, Hans Stuck… Už v prvních ročnících se dosahované jízdní průměry na trati plné zatáček pohybovaly okolo sta kilometrů za hodinu.
Slavný silniční závod Targa Florio, který se jel v prudkých zatáčkách sicilských hor, absolvovala Eliška Junková poprvé v roce 1927. Tehdy ještě neúspěšně – do cíle nedojela.
Pak ovšem přišel rok 1928 a Eliška Junková startuje ke svému nejslavnějšímu závodu na okruhu Targa Florio. Jakkoli skončila – kvůli dvěma defektům – až pátá, byl její výkon udivující. Na tomto proslulém okruhu poznala okamžiky vrcholné slávy, ovace publika a ocenění kolegů… Zanedlouho však stejný svět, který osmadvacetiletou Elišku Junkovou opájel svou rychlostí a přinášel okamžiky omamné slávy, dal jí naplno pocítit bolestnou stránku tohoto riskantního sportu. V témže roce 1928 zahynul při závodech na Nürburgringu její manžel Čeněk.
Po smrti manžela se Eliška zařekla, že už nikdy na závodní automobilovou dráhu nevstoupí. Toto předsevzetí splnila, třebaže se v průběhu svého dlouhého a velmi aktivního života k motorismu z různých stran a úhlů hlásila. Mimo jiné také tím, že byla po několik sezón spolupořadatelkou závodu cestovních vozů 1000 mil československých. Zemřela ve svých devadesáti čtyřech letech v roce 1994.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
