72. Venkov jedna rodina aneb Ze života rolnictva
Jak vypadal život na prvorepublikovém venkově, kde navzdory silné industrializaci stále bydlela nadpoloviční většina obyvatel? Nový díl Toulek vás zavede mezi chudé kovorolníky, bohaté velkostatkáře i hrdé sedláky, jejichž rody držely grunt po staletí. Poznejte éru, kdy politice dominovali mocní agrárníci, traktory teprve začínaly vytlačovat koně a literární ruralismus oslavoval vztah člověka k půdě.
Ačkoli meziválečné Československo patřilo k průmyslovým velmocím, v obcích do dvou tisíc obyvatel stále žila více než polovina obyvatel. Tehdejší venkov byl sociálně velmi rozmanitý – od chudých kovorolníků, kteří po šichtě v továrně obdělávali malé políčko jako pojistku proti bídě, až po mohutné velkostatky a hrdé selské rody.
Kupujte na Radioteka.cz
Počet drobnějších hospodářství po vzniku republiky téměř zdvojnásobila rozsáhlá pozemková reforma. Zadlužení spojené s odkupem půdy však pro mnohé zemědělce po příchodu hospodářské krize znamenalo vážný existenční problém. Pomocnou ruku jim prostřednictvím záchranných opatření podala agrární strana, která pod heslem „Venkov jedna rodina“ pestré venkovské společnosti dominovala.
Své zájmy i zemědělský způsob života agrárníci upevňovali prostřednictvím rozsáhlé sítě organizací. Patřily k nim například Selská jízda nebo Svobodné učení selské, které vzniklo pod vlivem osvětového pracovníka Antonína Matuly.
Modernizace proměnila i venkov
Prvorepublikové zemědělství díky elektrifikaci, melioraci půdy, zavádění mechanizace i používání umělých hnojiv výraznou proměnou. Důvěru v život na venkově a niterný vztah k půdě navíc tehdejší agrárnické elity v čele s Antonínem Švehlou povýšily na jeden ze základů společnosti.
Čtěte také
Myšlenkové ovzduší agrarismu silně ovlivnilo také literaturu. Takzvaní ruralisté, například Josef Knap, František Křelina nebo Jan Čarek, ve svých básních i románech stavěli idealizované hodnoty selství, venkova a přírody do protikladu k hlučné městské civilizaci.
Věrnost rodné půdě se na konci třicátých let dokonce promítla do symbolických rituálů. Desítky rolnických rodin, které hospodařily na jednom gruntu déle než sto let, byly veřejně vyznamenávány. Právě tyto hodnoty a vědomí hlubokého zakořenění v rodné zemi se po v Mnichovské dohodě a během okupace staly pro velkou část českého národa duchovním útočištěm a zdrojem vnitřní síly.
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Marcela Hájková
Použitá literatura:
- Justýn, Josef: Elektrická energie a pohon hospodářských strojů. Zemědělské družstevní listy 27/1922, č. 36, s. 424–425.
- Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918–1938). Díl První. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929). Libri, Praha 2000; Díl Druhý. Československo a České země v krizi a v ohrožení (1930–1935). Libri, Praha 2002; Díl Třetí. O přežití a o život (1936–1938). Libri, Praha 2003.
- Matula, Antonín: Věčný oheň. Ed. Holeček, Lukáš. Masarykův ústav a Archiv AV ČR – Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019.
- Pánek, Tomáš – Novák, Miloslav: Pocta starým selským rodům (15. 5. 1938) Dějiny a současnost 44/2022, č. 7, s. 23.
- Petr, Jan: Jak jsme zakládali Svobodné učení selské. Novina – Svobodné učení selské, Praha 1935.
- Ruralismus, jeho kořeny a dědictví. Osobnosti – díla – ideje. Ed. Navrátil, Ivo. Státní okresní archiv Semily, Semily 2005, kde studie Jaroslava Meda (Ideové kořeny ruralismu, s. 11–14), Jiřího Brabce (Geneze ruralismu, s. 15–20), Lubomíra Slezáka (Ruralismus a realita českého venkova v meziválečném období, s. 50–59) a Jiřího Kropáčka (Ruralismus – regionalismus – proměny, s. 234–238).
- Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna (stenoprotokoly z jednání obou komor Národního shromáždění Republiky Československé).
- Svobodné učení selské. Co chceme a co jsme vykonali. Ed. Vašíček, Jaroslav. Svobodné učení selské, Brno 1923.
- Šťastná-Budská, Zdeňka: Bolka. Hra z venkovského života o 3 dějstvích s proměnou. Nakladatelské družstvo „Máje“, Praha 1925.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
