Drugarice. Dokument o životě mezi dvěma světy, českým a srbským

Drugarice
Drugarice

Jelena, Sanja a Snežana přijely do Prahy, aniž by uměly česky. Jejích děti jsou integrované, vystudovaly či studují české školy, jsou úspěšné v práci. Jejích rodiče už většinou nežijí, pečovaly o ně do poslední chvíle na dálku, často dojížděly. Pracovně se všechny zapojily do českého prostředí, naučily se v něm vlastně šťastně žít.

Mentálně jsou někde mezi dvěma světy – s tím českým stále úplně nesplynuly a ten srbský se čím dál více vzdaluje. Zosobňují věčný osud migrantů. Jenomže tyto ženy si nenechají vzít radost ze života, energii, hudbu, tanec. Z perspektivy středního věku se dívají do budoucna s nadějí, že budou zdravé a jistotou, že se vzájemně neztratí a život si ještě vrchovatě užijí. A tohle je velice inspirativní postoj, dobrý plán.

Přátelství

Když jsme hledaly název našeho dokumentu, společně jsme zavrhly české ekvivalenty slova drugarice – kamarádky, či přítelkyně. Přišlo nám, že původnímu srbskému slovu je vlastně skoro rozumět, ale také že ono má trochu jiný zvuk a kulturní kontext, že je nám jaksi bližší, zasahuje hlouběji. Tyto ženy totiž mají jistotu, že v jakékoliv životní situaci mají aktivní oporu v těch ostatních dvou drugaricách.

Nebýt sám

Krize osobní, rodinné, milostné, finanční, zdravotní – tím vším se prochází nesrovnatelně líp, když člověk na světě není sám, když se nebojí otevřít blízkým, prověřeným lidem. Když doopravdy umí pečovat o přátelství. Pověstnou balkánskou vřelost, otevřenost a blízkost tady může posluchač zažít jak při poslechu kouzelné „srbské“ češtiny tak i při opakujícím se hudebním motivům dámské kapely z Nového Sadu „Frajle“.

Spustit audio
autor: Slobodanka Radun

Související