Dominik Duka: Svatý Václav byl vychován jako budoucí klerik, možná biskup. Proto jsme dostali tak moudrého vladaře
28. září je Dnem české státnosti. Roku 935 byl zavražděn český kníže svatý Václav. O jeho životě jsme ve škole učili všichni, jsou to ale jen legendy a pohádky? Je Myslbekova socha sv. Václava panovníkovi alespoň trochu podobná?
„Kníže Václav nepotřeboval, aby o něm životopisci psali pohádky jen kvůli jeho prohlášení za svatého,“ říká kardinál Dominik Duka. „Jeho národ prohlásil za svatého ve chvíli, kdy ho Boleslav, který měl podíl na jeho smrti, převezl ze Staré Boleslavi na Hrad,“ vysvětluje.
Svatý Václav byl panovník vzdělaný, se sociálním cítěním, které se projevovalo třeba zmírňováním trestů odsouzených. Vědomě se vyhýbal válečným útrapám. Rozhodně ale nebyl zbabělý, o čemž svědčí jeho ostatky. Taky to byl panovník opravdu zbožný.
Možná klerik, možná biskup
Vychovávala ho babička sv. Ludmila jako budoucího mnicha. Historik Sláma si prý Václavovu liturgickou výchovu vysvětluje pisatelem životopisu, benediktínských mnichem. Nejnovější text o panovníkovi, který napsal historik Vaníček, se na něj ale dívá z pohledu genealogie.
Václav měl být klerikem, možná biskupem naší země. Ne knížetem. Jako s nástupcem krále Bořivoje se počítalo s knížetem Spytihněvem, který ale záhy zemřel. Na trůn se dostal Vratislav a až pak se do role kníže dostal i Václav. „Když bylo třeba, aby se ujal vladařského žezla, získali jsme moudrého a vzdělaného panovníka,“ říká kardinál.
Je sousoší na Václaváku autentické?
O tom, jak sv. Václav vypadal, se dnes můžeme jen dohadovat. Všichni určitě znáte slavné sousoší na pražském Václavském náměstí. „Když jsem po autentičnosti slavné sochy pátral, připadal jsem si jako detektiv Hercule Poirot,“ usmívá se kardinál.
Autorem je samozřejmě Josef Václav Myslbek. „Když badatelé porovnávali tvář sochy s Václavovými ostatky, tak víceméně skutečnosti opravdu odpovídá. Ale tělo je někoho jiného.“ Byl to plukovník, právník a statkář Brzorád, který stál mistrovi Myslbekovi modelem.
Nejhůř dopadl Ardo
Kůň jménem Ardo, pocházel ze Schwarzenbergského hřebčína v Písku a měl ze všech „předloh“ sousoší asi ten nejstrašlivější osud. Z vojenského koně udělali tažného, navíc v kladenských hutích. Dnes tam najdete kopii jeho modelu. Jednoduché to ale neměl plukovník Brzorád, který byl 11 let vězněm na Mírově za velezradu. „Tvář sochy je ale opravdu v základních rysech panovníkovi podobná,“ dodává kardinál.
Víc si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka