Divoký rok. Dokument o životě na hraně a o cestě ze stanu zpátky do bytu

První stan byl malý, druhý už měl i předsíňku
První stan byl malý, druhý už měl i předsíňku

Renáta s Martinem pracovali, brali průměrný český plat, ale stejně skončili ve stanu. A bydleli v něm více než půl roku. Jejich život na hraně sledoval Ľubomír Smatana.

Martin žil v Přešticích s partnerkou, se kterou má dvě děti. Jenže vztah s Renátou se provalil a žena ho vyhodila. Renáta bydlela u bratrance, což také nedělalo dobrotu, a tak první noc přečkali v hotelu.

„Našli jsme jen takový divný pokoj. Vypadalo to jako erotický salón. Noc nás stála tisícovku. A tak jsem hned ráno koupil stan za dva tisíce a postavil ho tady, když mám ve městě děti,“ svěřují se v dokumentu.

Souhra náhod i chyb

Poznali se ve skladu, kde pracovali a kde Martin pracuje stále. Na jaře ale onemocněl, měl dva měsíce neschopenku a peníze ze sociálního zabezpečení dostal se zpožděním. K tomu patálie s odchodem od rodiny, vyrovnání dluhů, rozbité auto a najednou neměl nic. 

Renáta přestala pracovat ve skladu, když otěhotněla: „Nechtěla jsem tahat těžké bedny.“ Pak ale udělala chybu, které hořce litovala. „Jsem pitomá. Včas jsem si nevyřídila papíry a nedostala jsem mateřskou jako zaměstnaná. Teď dostávám podporu v nezaměstnanosti.“

Jednání s úřady

Na radnici o podivné dvojici vědí, zákon ale neporušuje a stan na obecním pozemku pod bývalou skládkou nikomu nepřekáží. Teprve od kolegů se nezávislý místostarosta Marek Krivda dozvídá, že žena ve stanu bude za pár týdnů rodit.

„Když mě nikdo nepožádá o pomoc, tak se tím nezabývám. Třeba pro to mají nějaký důvod.“ Později z databáze Krivda zjišťuje, že dvojice má čistý trestní rejstřík a je bez dluhů. „Těžko se pomáhá lidem, kteří normálně pracují, všechno mají v pořádku a jediné, co jim chybí, je bydlení.“

Spustit audio

Související