Divadlo Semafor. Suchý a Šlitr udělali hvězdu z Gotta i Matušky!

Divadlo Semafor zahájilo svoji činnost 30. října roku 1959. Jeho název nemá nic společného se světelnou signalizací pro auta, ale je to akronym, který byl odvozen od slov SEdm MAlých FORem. Co ale konkrétně těch sedm malých forem znamenalo? Jsou tím myšleny tyto druhy umění: Film, poezie, jazz, loutky, tanec, výtvarno a hudební komedie.

S nápadem vytvořit divadlo přišel Jiří Suchý, který oslovil Jiřího Šlitra a pak zavolal Ferdinandovi Havlíkovi, jestli by tam nechtěl dělat kapelníka. Řekl mu: „Zakládáme divadlo, chceš?“ A Havlík mu odpověděl: „Jistě, ano.“ Sešli se v Obecním domě, kde jich bylo pět. Kromě nich, Josef Ondráček jako ekonom a Milan Šulc coby dramaturg. Tam si plácli. Dokonce dojednali finanční stránku a dohodli se, že budou hrát v ulici ve Smečkách. Divadlo si sami natřeli, vymalovali, uklidili a nazkoušeli hru Člověk z půdy.

V prvním představení zazněly budoucí hity

Hlavní postavou Člověka z půdy je Antonín Sommer, namyšlený spisovatel, který neustále píše knihy, co už napsal někdo před ním. Právě v tomto představení poprvé zazněla píseň Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Dítě školou povinné a další. Důkazem popularity divadla byl i fakt, že písnička Včera neděle byla se po svém vydání stala nejprodávanější deskou v letech 1949-1965. Koupilo si ji 341 000 lidí.

Režisér a herec Ladislav Smoljak vzpomíná na představení Člověk z půdy takto: „Bylo to úplně něco nového v divadelním životě Prahy a já ho viděl nesčetněkrát.“ Hra měla nakonec 228 repríz, přestala se hrát v roce 1961, znovu nastudována byla roku 1976, ale písně z ní znají lidé dodnes.

Proč vlastně Jiří Suchý divadlo založil? Jak se seznámil s Jiřím Šlitrem a jak tito dva udělali hvězdu z Karla Gotta? Proč měl Waldemar Matuška po filmu Kdyby tisíc klarinetů zakázanou činnost a s jakou hrou chtěl Šlitr prorazit v Americe?

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

autoři: Jan Čenský , Jitka Novotná , Jindřich Bíč
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.