„Děti mi říkají: Tatínku, to je škoda, že jsi tak starej,“ popisuje Petr Janda

13. květen 2020

Blízká setkání

Ve věku, kdy jiní odcházejí do důchodu, si pořídil děti. „Některejm lidem se to může zdát blbý. Není to asi úplně v pořádku. Ale já si to neskutečně užívám,“ přiznává.

„Mám pocit, že moje děti jsou spokojený. Přijdou sice ze školy a říkají: Tatínku, to je škoda, že jsi tak starej. Když pro nás jdeš, ostatní děti říkají: Je tady pro vás dědeček. Ale já na to kašlu, já si s dětma hraju. My žijeme nádherným rodinným životem,“ vypráví v Blízkých setkáních.

Šedesátka Olympicu

Chystá se šňůra výročních koncertů. „V tý době mi bude osmdesát a to opravdu není věk na vystupování. Mick Jagger je o rok mladší a já nechápu, jak to může stihnout s dechem. Někdy to vypadá směšně, ale my staří rockeři se zuby nehty držíme na jevišti.“

Nejde prý vůbec o peníze. „Jde o to užívat si tu muziku. Každej rocker si přeje umřít na jevišti. Věře Špinarové se to v podstatě podařilo,“ konstatuje frontman Olympicu.

Co je důležitější než umění

Kapelu opouští klávesák Jiří Valenta a Olympic vyhlásil konkurs. „Přihlásilo se padesát klávesáků, někteří v kategorii bizár,“ směje se Petr Janda. „Jeden byl skvělej. Říkal, že když bude potřeba, koupí si piano. Druhej preferoval trubku.“

„Laťka byla vysoko a definitivně jsme vybrali čtyři. Teď bude živej konkurs a budeme se snažit zjistit, jaký to jsou lidi. To je v kapele moc důležitý. Dokonce někdy důležitější, než to umění,“ vysvětluje muzikant Adéle Gondíkové.

Už mají konkrétní plány k 60. výročí Olympicu? Kolik má kytar? Proč v mládí opustil housle? Hraje se v jeho rodině?

autoři: Adéla Gondíková , eh