Dehydrovaný, nebo dehydratovaný?

Zaměstnanci jedné pojišťovny se nás zeptali, zda je správný tvar slova dehydrovaný, nebo dehydratovaný.

Otázka má širší jazykové souvislosti. Začneme původem toho přídavného jména, které má v naší slovní zásobě mnoho příbuzných. Znamená „zbavený vody“ a je uměle vytvořeným termínem od řeckého jména vody hydor, stejně jako například slovo hydrant, které jsme přijali z angličtiny.

Řecké označení pro vodu je součástí základní slovní zásoby a má množství odvozenin, a to nejen v češtině, ale i v mezinárodní terminologii (hydroelektrárna, hydraulický, hydroxid, hydroplán). Pro zajímavost dodejme, že s tímto slovním základem souvisí i slovo hydra, staré jméno nebezpečného vodního hada, stejně jako slovanské jméno vodního zvířete vydra.

To jsme ale daleko od otázky: dehydrovaný, nebo dehydratovaný? Slovník cizích slov uvádí obě podoby. Podíváme-li se však na slovotvorné postupy při odvozování celého souboru příbuzných slov, dáváme přednost formě dehydrovaný. Odvodit ji nemusíme přes název postupu – dehydrataci, ale přímo od základu hydro-, proto t v příponě není nezbytné.

Například při nedostatku vody v organismu, tj. dehydrataci, musíme dát člověku napít, doplnit vodu, zavodnit, „zahydrovat“, a tím proběhne hydratace; termín je vytvořený příponou -tace, od níž se odvozuje druhá varianta přídavného jména – dehydratovaný.