David Storch: Proč by nám mělo jít o záchranu Bělověžského pralesa před těžaři?

„Bělověžský prales na území Polska a Běloruska je nesmírně cenné území. Je to poslední nížinný prales této velikosti. Dřív pokrýval celou oblast střední a východní Evropy,“ říká ekolog David Storch. Bělověžský prales je národním parkem jen asi ze 17 %, těžaři začali kácet stromy mimo toto území. Kde je tedy problém?

„Biosférická rezervace z hlediska právní ochrany až tolik neznamená. Já v tom vidím spor mezi zastánci rozšiřování parku a lesáky, kteří chtějí mít porost bez kůrovce. Ten tam teď totiž řádí stejně jako třeba na Šumavě,“ říká Storch. I když nejde o národní rezervaci, k věci se netradičně vyjádřil evropský soudní dvůr.

Ať ho třeba i kůrovec sežere

V létě rozhodl o zákazu kácení. Proti je i sám Storch, protože unikátní je velikost pralesa. „Větší ekocelky fungují jinak než menší, které nám v Evropě zbyly. O procesech, které probíhají v přirozených nížinných lesích, vlastně nevíme skoro nic.“

Ve sporu jde o rozdílnou koncepci ochrany krajiny. Ta lesácká říká, že se člověk o les stará od začátku do konce. Ekologové ale tvrdí, že se les o sebe zvládne postarat sám. „Taky se může stát, že celý prales sežere kůrovec a zdánlivě zemře. Na jeho místě ale za pár let vyroste nový.“

Bělověžský prales vnímám jako zbytek něčeho, co tady bylo dřív. Je to poslední možnost zjistit, jak Evropa vypadala ve středověku nebo raném novověku. David Storch, ekolog a biolog

Unikátní fauna?

V pralese teď volně žijí třeba divocí zubři. Jde ale o potomky zvířat zachráněných v zoo nebo chovaných v rezervaci na Kavkaze. Registrují tu i vlky, rysy a vzácné ptáky. Storch se ale nedomnívá, že by tam žilo nějaké zvlášť ohrožené velké zvíře.

Logo|foto:Český rozhlas