David Mareček: Proč byla prezidentská debata v Rudolfinu? Je to historická reminiscence

Rudolfinum se stalo dějištěm nejsledovanější televizní debaty před rozhodujícím druhým kolem prezidentské volby. „To je historická reminiscence,“ připomíná generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Ač je to dneska stánek umění, tak poměrně dlouho sloužilo politice,“ vysvětluje.

Debata v jídelně

„Rudolfinum totiž bylo za první republiky parlamentem.“ Československé Národní shromáždění zde zasedalo v letech 1919–1941. Třikrát po sobě (v letech 1920, 1927 a 1934) zde byl prezidentem zvolen Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho mramorová socha dokonce stála v ose Dvořákovy síně.

„Pikantní perličkou je, že ve dvoraně, kde kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš hovořili, kdysi byla poslanecká jídelna. Sněmovna samozřejmě sídlila ve Dvořákově síni, kde tehdy nebyly varhany,“ popisuje Mareček.

Jméno po arcivévodovi

Rudolfinum bylo vystavěno v 80. letech 19. století. Slavnostně se otevřelo jen krátce po Národním divadle 7. února 1885 jako víceúčelové kulturní zařízení s koncertní síní a výstavními sály. Pojmenováno bylo po následníku rakousko-uherského trůnu arcivévodovi Rudolfovi.

Rudolfinum (1904)|foto: Národní muzeum Praha, CC BY 4.0, eSbírky – kulturní dědictví on-line

Adaptace budovy pro politiky probíhala s přestávkami v letech 1919–1932. V první fází bylo zarovnáno podium s koncertním sálem, o něco později byly odstraněny i varhany. Úpravami prošly lodžie, galerie, salónky, vestibul i foyer, aby jednotlivé části sněmovny spolu mohly lépe komunikovat.

Tělocvična i kulturní památka

Původní účel se koncertnímu sálu vrátil paradoxně až za protektorátu a pro Německou filharmonii, která v Čechách působila až do roku 1945. Česká filharmonie se do prostor Rudolfina vrátila až v roce 1946. Z jižní části ale byla zřízena tělocvična. V roce 1989 byla prohlášena za kulturní památku.