David Mareček: Je potřeba stavět nové hudební sály

Nároky hudebníků a posluchačů na koncertní prostory se stále zvyšují. To přináší zajímavý paradox. „Na jedné straně jsou staré sály ceněné pro svého ducha. Zároveň to ale přináší velké úskalí, protože nezvládají kapacitu a posluchače náročné na servis,“ říká David Mareček.

Zvyšují se i nároky na hudbu. „Hudba, která byla psaná už ve vrcholném a pozdním romantismu nebo ve 20. století, často síně přesahuje počtem hudebníků a decibelů. Tak vzniká nutnost přestavění sálů,“ vysvětluje generální ředitel České filharmonie. U nás se ale teď nové sály nestaví. „Oproti Evropě a Asii je rozdíl až propastný.“

Rudolfinum je spojením dvou světů

Nejznámější český koncertní sál se nachází v pražském Rudolfinu. „Jedná se o krásnou budovu. Její unikátnost je ve spojení dvou múz – výtvarného umění a hudby,“ říká Mareček.

Čtěte také

Architekti Josef Zítek a Josef Schulz byli průkopníky. V době otevření v roce 1885 bylo Rudolfinum jedinou stavbou svého druhu v Evropě. „Používal se pro to německý název kunsthalle. Dodnes takto funguje,“ připomíná Mareček.

Poslanci, strávníci i cvičitelé

Historie Rudolfina je podle Marečka velmi zajímavá. „Zpočátku sloužilo svému účelu, ale třeba za první republiky přestalo zcela být koncertním sálem. Ve Dvořákově síni tehdy zasedali poslanci.“

Nejpestřejší cesty osudu vedly Dvoranou, tedy reprezentativním nástupem do galerie. „Je to krásný prostor, ale po roce 1918 tam byla poslanecká jídelna a po druhé světové válce dokonce tělocvična konzervatoře,“ říká generální ředitel České filharmonie.

Velké rekonstrukce a navrácení původním účelům se Rudolfinum vrátilo až v roce 1992. „Je docela smutné, že ke koncertnímu účelu sloužilo v době německé okupace. Plné rehabilitace se dočkalo až v 90. letech,“ dodává.

Jaká je v době stahování hudby budoucnost pevných nosičů? Udělali U2 správně, když své album dali zdarma na iTunes? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.