Cyril Höschl: Střelcům do hlavy nevidíme. Nedá se předvídat, co provedou

Zrovna u těchto případů bychom podle psychiatra Cyrila Höschla společného jmenovatele nenašli. „Sice se nabízejí duševní poruchy, ale například u uherskobrodského střelce ji nemůžeme potvrdit,“ říká.

Zatrpklost není duševní choroba

„Takové případy jsou naprosto nepředvídatelné, protože každého jednoho dne může někoho potkat impulz, kdy se člověku něco stane v hlavě a udělá něco nepředvídatelného,“ říká Höschl.

Lidé i povahy jsou různé. „Podivné chování, zloba, posedlost a zatrpklost tak nemusí být vždy výrazem duševní choroby,“ vysvětluje psychiatr.

99 % zdravých lidí

Společný bod by se tak hledal těžko. Přestože se vždy hledá nějaký viník. „Stačí si vzít počet vražd v Česku, kterých je 150 až 200. Jedna z nich bude prokazatelně spáchána někým s duševní poruchou. To znamená, že 99 % je spácháno zdravými lidmi,“ připomíná.

Čtěte také

„Když pan prezident řekne, že jsme příliš tolerantní k našim ,bláznům‘, tak já bych spíše řekl, že jsme příliš tolerantní k našim normálním lidem. Těch je naprostá většina,“ dodává Höschl.

Kde se bere motivace?

Jaké tedy mohou být motivy na první pohled nesrozumitelných jevů? „Nikoho jsem nevyšetřoval a pouze tedy uvažuji. Ale například u muže házejícího dřevo na D1 se mohlo jednat o důsledek psychotické konstrukce,“ říká.

Mohl si tak myslet, že se děje nějaká nekalost. „Například že se po dálnici vozí tajný materiál třeba na Ukrajinu. V jeho mysli tak nehodou zabránil zlu a zachránil lidstvo,“ říká Höschl na základě jiných známých případů.

„Teprve při pochopení té psychotické logiky jsme shledali, že z hlediska bludu byl čin srozumitelný,“ dodává psychiatr.

Kdy se člověk dostane do nezvladatelného stavu? Je Česko dekadentní zemí? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.