Cyril Höschl: Pravda je nám odpírána na základě regulací. Lži ale nikdo neomezuje
Proč psychiatr nevěří, že GDPR něčemu pomůže? A proč je podle něj těžké šířit pravdu?
„Třicet let po tom, co máme svobodu slova, jsme obklopeni samými nesmysly, konspiračními teorii a nepravdami, zatímco pravda je nám odpírána na základě regulací, jako je zákon o zacházení se statistickými údaji, GDPR a podobně. Nic z toho neomezuje kecy,“ myslí si Cyril Höschl.
„Domnívali jsme se, že systém založený na svobodě projevu bude samoregulující. A to byl jeden z největších omylů. Systém se zreguloval naprosto neuvěřitelným směrem, kdy pravda z veřejného prostoru mizí jsouc naprosto nedetekovatelná, nerozpoznatelná.“
Pravdivá data zveřejnit nesmíme
Höschl upozorňuje, že některá data, byť seriózně nasbíraná například v medicíně, není možné zveřejnit, protože jejich správná interpretace vyžaduje znalost okolností i oboru. Bez ní jsou naopak snadno zneužitelná. „Zatímco kdejaký nesmysl nebo pomluva se naprosto bez cenzury šíří v internetovém prostoru.“
„Data osobní, agregovaná, solidně nasbíraná, týkající se jednotlivců i úřadů, jsou regulována, zatímco lži regulovány nejsou. Dokonce nejsou ani rozpoznány. A při tomto vývoji, kdy byrokracie omezuje pravdu a neomezuje lži, lži bují a zaplňují veřejný prostor,“ upozorňuje psychiatr.
Případ Skripal, případ Bačenko
Považuje to za jednu z metod hybridní války, kdy se vedle pravdy pokládá několik pravděpodobných alternativ a tím se pravda zneviditelňuje. Příklady vidí ve válce na Ukrajině, v případu sestřelení malajského letadla nebo vražedného útoku na agenta Skripala. Co ale fingovaná smrt novináře Arkadije Babčenka?
„Tohle můžeme posoudit, až ta detektivka skončí a budeme vědět, jak to opravdu bylo a k čemu to sloužilo.“ Höschl připomíná, že nastražená past je jediným způsobem, jak chytit vraha za ruku. „Ale my nevíte, jestli to tak skutečně bylo a jestli ten případ nemaskuje ještě něco úplně jiného.“
Dnes se do veřejného prostoru dostane každý
Mechanismy šíření nepravd byly podle Höschla vždycky stejné. „Ale v době, kdy podání bylo pouze ústní, byla rychlost jejich působení řádově nižší než v době po vynálezu písma. A tehdy byla nižší než po vynálezu knihtisku. A po vynálezu knihtisku byla nižší než po vynálezu sdělovacích prostředků typu rozhlasu a TV.
„Teď přišla informační lavina v podobě internetu a mailu a možnosti každého překonat iniciační bariéru, která tu ještě před 30 lety byla, aby člověk mohl z rozhlasu promlouvat k národu. Dneska si každý může sednout k počítači a šířit cokoli, často i se stejným dopadem jako má Český rozhlas.“ Máme vůbec zájem o pravdu?
Máme vůbec zájem o pravdu?
„To je další věc. Nabídka se dříve nebo později setkává s poptávkou. Jako když si někdo stěžuje, jak jsou noviny nekulturní a bulvární: dá se mu namítnout, že kdyby lidi chtěli mít v novinách pouze Goethovy básně a nekupovali by nic jiného, tak by tam byly určitě jenom Goethovy básně,“ myslí si Höschl.
„To, jak noviny vypadají, je dáno také tím, co se po nich většinově chce,“ myslí si Höschl. „Stěžujeme-li si na to, že v době postfaktické pravda zaniká a šíří se nesmysly, část viny na tom nese i čtenářstvo, které po senzacích pase víc než po pravdě.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.