Cyril Höschl: Lidská výkonnost má limity. Posunout je může doping nebo extrémní situace

7. srpen 2018
Ilustrační foto

Výkony sportovců na vrcholných akcích dokazují, že je stále těžší překonávat rekordy.  Nejlepší výkon Jarmily Kratochvílové na 800 metrů zůstává nepřekonán už 35 let. Sportovci se snaží posouvat své limity všemi možnými způsoby. Například prakticky každý vítěz Tour de France v letech 1996 až 2013 se zapletl s dopingem. Kde jsou hranice?

„Jednak strop určitě existuje. Je nějaká limita, ke které se výkony blíží. A to blížení se zpomaluje. Je to dáno tím, že člověk jako každý živočich má nějaké fyzikální ustrojení. Tedy svalovou sílu, tvar kostry, kloubní spojení, která umožňuje pohyb v určitém směru a určitou rychlostí. Za ty hranice člověk nemůže. Trabant taky nejezdí 300 km/h,“ říká psychiatr Cyril Höschl.

Bohumil Pečinka: Fotbal se globalizuje a ukazuje se, že důležitý může být kterýkoli zápas na MS

Fotbalový šampionát v Rusku se zapíše do dějin také jako první, na němž rozhodčí využívali při posuzování přestupků proti pravidlům video.

Právě probíhající fotbalové mistrovství světa v Rusku bude přelomové, a to nejen tím, že se na něm poprvé uplatňuje možnost konzultace s videorozhodčím. Jak to, že mužstva zemí, která by byla dříve považovaná za jednoznačné outsidery, teď drží krok s tradičními favority?

Každý z nás má kvůli drobným rozdílům limity nastavené trochu jinde. Za určitý strop se dostat nelze. Kromě toho tu je i druhý faktor, tedy zda člověk využívá všech svých rezerv. Podle psychiatra nikoliv. „Mezi tím, co tělo dokáže maximálně a co by teoreticky mohl dosáhnout, kdyby se zapřáhla i poslední psychická rezerva, je rozdíl.“

Na tuto rezervu je možné dosáhnout za pomoci nepovolených prostředků. To jsou stimulační látky, doping. Druhou variantou pak jsou extrémní situace.

„Existuje pokus, kterému se říká ‚plovací test‘. Pokusný potkan se hodí do kádě s vodou, kde plave. Po kolmých skleněných stěnách se nemůže vydrápat nahoru, takže nezbývá než stále plavat. Dřív nebo později to vzdá a začne se topit. Čas od pádu do vody až do doby, než se vzdá, to je čas, který charakterizuje fyzickou výkonnost.“

Extrémní situace dodávají sílu

Jak ale Höschl dodává, i tato výkonnost se dá podle experimentu prodloužit. A to v případě, že se potkanovi podá například antidepresivum. „Je tam ještě rezerva, která je vydolovatelná ovlivněním psychických mechanismů a která se jinak v těle neprojeví. Bez podpůrné látky to vzdá dřív. Onen rozdíl tvoří psychickou rezervu. Na takovémto principu funguje doping. Dokáže vydolovat rezervu, která se dá otevřít jen ovlivněním ideomotorické složky.“

Přední český psychiatr Cyril Höschl

Druhý příklad z extrémních situací a otevírání rezerv, který Höschl uvádí, je z prostředí skoků padákem. „Jedné známé parašutistce se při skoku neotevřel padák. Při té hrůze tahala za pevný kožený řemen, který se jí podařilo přetrhnout, a padák se nakonec otevřel. Na zemi pak ale skupina mladých svalnatých mužů nedokázala onen řemen přetrhnout, ani když se na něj vrhli všichni.“

„To byla ta rezerva, která se otevřela pod tlakem šíleného psychického stresu. A to co dokázala jedna žena, nedokázali ani čtyři silní chlapi. Za určitých okolností tam ještě něco je,“ uzavírá.

Spustit audio
autoři: Zita Senková, Jan Řápek

Související