Cyril Höschl: I kdyby měl Donald Trump poruchu osobnosti, stejně o něm rozhodne volič, ne psychiatr

21. březen 2017

Měl by psychiatr nebo psycholog veřejně komentovat psychické zdraví vysokých politiků? Před časem to udělalo 35 amerických odborníků, kteří amerického prezidenta nazvali osobností s nedostatkem empatie bez schopnosti tolerovat názory druhých.

„Psychiatr ani psycholog by se neměl veřejně vyjadřovat k někomu, koho sám nevyšetřil,“ říká psychiatr Cyril Höschl. A když už ho vyšetří, pak je ale zase vázán lékařským tajemstvím.

Právo zveřejnit informace o svém zdravotním stavu má prý ale pouze ten, koho se týká. „Není na lékaři, aby sám vytruboval do světa, co zjistí. Ani pokud jde o osobu prezidenta nebo premiéra.“

Reagan, Nixon, Churchill?

A dobře to vědí i tito psychiatři, právě proto prý uvedli jen obecnou informaci o Trumpově narcistické poruše osobnosti a nezveřejnili konkrétní diagnózu. Jinak by totiž porušili etické pravidlo americké psychiatrické společnosti (Goldwater rule).

Diskuse o duševním zdraví prezidentů a premiérů tady byla už mnohokrát. Hodně se diskutovalo o Ronaldu Reaganovi, který měl na konci svého druhého volebního období příznaky demence, kterou pak i onemocněl. O paranoidním podezřívání se mluvilo u prezidenta Richarda Nixona, Winston Churchill měl jako premiér trpět depresemi a alkoholismem.

Taky Ludvík Svoboda?

Ludvík Svoboda

Nemusíme ale chodit tak daleko, o demenci se mluvilo i u našeho prezidenta Ludvíka Svobody. „Okolí to tehdy vyřešilo tichou cestou. Každý demokratický systém by měl mít nějaký mírumilovný způsob, jak nezpůsobilého politika odstranit. Problém samozřejmě ale je, že hranice mezi způsobilostí a nezpůsobilostí je velmi neostrá.“ Měl by tedy každý prezidentský kandidát projít psychologickým a psychiatrickým vyšetřením?

„To je sice hezký nápad, ale jediný, kdo má mandát to posoudit, je volič. V demokracii má takový politik obvykle čtyři roky. Když se mi nelíbí, tak ho nevolím. Když mi to nevadí, tak ho pak mám. Ale nemůžete po psychiatrovi chtít, aby se vám vyjadřoval k jeho duševnímu zdraví.“

Autoritářské režimy šílence přitahují...

V autoritativních režimech je to ale složitější, které naopak mohou různé paranoidní šílence dostat až do vysokých funkcí. „Říká se, že Muammar Kaddáfí trpěl paranoiou, a když dělal vojenské přehlídky, měl vždy u sebe hůlku, což byla nabitá zbraň. Pevnou rukou vládl dlouhá léta, i když pak špatně dopadl.“ Některé psychopatické rysy se podle Cyrila Höschla v takovémto režimu mohou ukázat jako velmi výhodné.

autoři: lup , zis , Cyril Höschl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová