Cesta proti bolesti. Příběh mladého sportovce s nevyléčitelnou nemocí, který plní přání handicapovaným dětem
Představte si, že se něčemu intenzivně věnujete, jste v tom opravdu úspěšní a myslíte na stále vyšší cíle. A potom najednou jako blesk z čistého nebe přijde konec. To, čemu jste dali všechnu svou energii, je pro vás uzavřená kapitola. Právě s takovou situací se musel vyrovnat juniorský mistr republiky ve skoku do výšky Milan Dzuriak.
„Začalo to tím, že mě trochu pobolívaly nohy,“ vzpomíná Milan Dzuriak. „ Nejdřív jsem tomu nevěnoval pozornost. Kluk musí něco vydržet. Ale pak už byla bolest tak silná, že jsem ráno nedošel do koupelny.“ Lékaři zjistili vadu kyčlí a doporučili mu, aby atletiky nechal. Milan se nedal a po půlroční pauze začal znovu trénovat a závodit.
Jenže se objevily další potíže a tentokrát byl verdikt lékařů konečný: „Další diagnóza byl šok – Bechtěrevova nemoc. Objel jsem spousty doktorů a fyzioterapeutů, ale nakonec jsem se musel smířit s tím, že se moje sportovní sny nesplní, že se nikdy nedostanu na olympiádu, jak jsem si přál. A to vůbec nebylo snadné.“
Tak vznikla myšlenka Cesty proti bolesti
Období poté, co musel skončit se sportem, bylo to nejčernější v jeho dosavadním životě. Zklamání a beznaděj zaháněl alkoholem, chodil na diskotéky a nevěděl kudy kam: „Bylo mi jasné, že takhle to dál nejde. Moc jsem si přál, abych na sebe zase mohl být pyšný.“ Tak vznikla myšlenka založit nadační fond Cesta proti bolesti.
V Jirkově, kde Milan žije, mají velké zkušenosti s charitou a našla se řada lidí, kteří byli ochotni pomoci. Milan si každý rok vybere trasu a vyrazí na cestu, která propaguje jeho nadační fond. Z výtěžku tohoto putování a doprovodných akcí pak plní přání handicapovaným dětem.
Dělám tím radost i sám sobě
Nejsou to jen užitečné pomůcky jako elektrický polohovací vozík nebo telefon pro nevidomé, ale i zdánlivé zbytečnosti: klávesy nebo výlet do Paříže. „Dělám tím radost i sám sobě,“ říká Milan Dzuriak.
Cesta proti bolesti
Autorka: Hana Soukupová
Dramaturgie: Lenka Svobodová
Hudba a technická spolupráce: Libor Soukup
Je pravda, že si na svých cestách už párkrát sáhl na dno sil, protože si nevybírá zrovna snadné trasy, ale zase našel sám sebe. Nepropadnout pocitům marnosti, překonat vlastní limity a pomoci druhým, to je poselství jeho cest.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka